K tomuto je nutno zohlednit chronologický věk CHV (kalendářní věk) dítěte, který odečetl od MV a číslo, které mu vyšlo označil jako IQ – inteligenční kvocient.
V roce 1912 Viliam Stern vymyslel vztah MV/CHV*100=IQ, který se používá dodnes a označuje se jako vývojový inteligenční kvocient – užívá se u dětí do 16 let. Výsledek se vztahuje ne k průměru, ale k věku dítěte – zda odpovídá věku, nebo jestli je opožděné nebo převyšuje svůj věk.

U dospělých se již kvalitativní inteligence nemění, dospělý člověk již nemyslí jiným způsobem, proto se užívá odchylkových, deviačních inteligenčních testů = porovnávání mentální faktor člověka s normou v populaci. Tyto testy musí být standardizovány – ověřeny na velkém vzorku lidí. S vývojem společnosti se přepracovávají, tak jak se společnost vyvíjí. Inteligence je rozložena podle Gaunussovy křivky. Z výsledku testu se dovídáme pouze, jestli jsem v rámci populace v průměru, nad, pod. Většina lidí je v průměru tj. 100 pásmo +-10 (asi 50%). 25 % je v podprůměru, 25 % v nadprůměru.
nad 140 pásmo geniality v některých nestandardizovaných nad 160
nad 130 vysoká inteligence, značně nadprůměrná 2,1%
120 – 129 nadprůměrná 6,7 %
110 – 119 mírně nadprůměrná 16,1 %
90 – 109 průměrná 50 %
80 – 89 podprůměrná 16,1 %
70 – 79 pásmo slaboduchosti 6,7 %
pod 69 pásmo slabomyslnosti, mentální defekt, retardace (MR)– 4 pásma
50 – 69 lehká MR
35 – 49 středně těžká MR
20 – 34 těžká MR
pod 20 hluboká MR

Testy inteligence jsou vždy výkonovými testy. Rozlišujeme:
1. orientační, pomocné – zachycují se snaží zachytit faktor G, obecnou inteligenci nebo se snaží zachytit jednu ze schopností. Většinou je jen jeden typ úkolů.
2. podrobné – snaží se obsáhnout všechny specifické schopnosti mimo emoční inteligenci. Zde se dovídáme celkové číslo, ale i strukturu inteligence osobnosti a na jaké úrovni jsou jednotlivé specifika.

Nejčastěji jsou užívány Vechslerovy testy – autor David Vechsler – definice inteligence (nejpoužívanější) – souhrnná schopnost rozumně myslet, účelně jednat a účinně se pořádat s prostředím.
Podle této definice není inteligence ve specifických vlastnostech, ale inteligentní člověk musí i inteligentně jednat a přizpůsobit se prostředí – adaptace. Lidé s mentální retardací lpí na stereotypu.
Vechslerovy testy jsou dvojí pro děti a pro dospělé a jsou vždy individuální stejně jako Binetovy. Může jej zadat jen psycholog, který má oprávnění zadat a vyhodnocovat standardizovaný test. U většiny testů je 10 různých úkolů. Obecně se dělí úkoly na verbální a neverbální (praktické úkoly). U verbálních úkolů je nutno porozumět zadání úkolu a slovně jej zpracovat (ústně, písemně).