nástavy, flexibilitas cerea -- vosková ztuhlost, negativismus, mutismus, stupor nebo katatonní raptus).

Negativní symptomy

 otupení a oploštění emocí;
 úpadek vůle, iniciativy a spontánnosti;
 chudost řeči;
 ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost;
 ztráta vztahů k okolí a výrazná sociální izolace.

2.3 Průběh onemocnění

Pacient není schopen od začátku onemocnění vykonávat své zaměstnání, interpersonální vztahy jsou narušeny nebo se výrazně zhoršila schopnost starat se sám o sebe. Když je začátek onemocnění časný -- v dětství a adolescenci, pacient nedosáhne předpokládané úrovně interpersonálních vztahů, základního nebo akademického vzdělání nebo adekvátního zaměstnání.











2.4 Formy schizofrenie

 Paranoidní schizofrenie Jde o nejčastější a nejobvyklejší typ schizofrenie ve většině částí světa. Bludy jsou relativně stálé, doprovázené halucinacemi. Mezi nejběžnější paranoidní poruchy myšlení počítáme bludy perzekuční, vztahovačné, orginární, mesiánské, žárlivecké a bludy transformace vlastního těla. U poruch vnímání zjišťujeme hlasy, které vyhrožují, udílejí rozkazy, nebo elementární sluchové halucinace. Dále bývají přítomny halucinace čichové a chuťové, sexuální a jiné tělové. Zrakové halucinace nejsou časté.  Schizofrenie hebefrenní Připomíná vystupňované klackovité chování v adolescenci s nesmyslným šklebením, grimasováním a chichotáním. Nálada je povrchní, nepřiměřená situaci, často provázená "podivnými" úsměvy. Typické je výrazné narušení afektivity a vůle s poruchou myšlení ("plané filozofování" -- zabývání se náboženskými, filozofickými a abstraktními tématy, avšak povrchně, bez cíleného zájmu).  Katatonní schizofrenie Je charakteristická funkčními poruchami motoriky. V klinickém obrazu musí dominovat některý z následujících symptomů nebo jakákoliv jejich kombinace:

-katatonní stupor (snížení spontánních pohybů a aktivity, ztuhlost se zřetelně zmenšenou reaktivitou na stimuly z okolí);
-mutismus (pacient verbálně nekomunikuje, jde o funkční neschopnost mluvit);
-negativismus (zřetelný, nemotivovaný odpor ke všem instrukcím nebo k pokusům pohnout s pacientem; buď pasivní -pacient nevyhoví požadavkům, nebo aktivní -- pacient dělá pravý opak toho, co se po něm žádá);
-rigidita (svalová ztuhlost při pokusu pohnout s pacientem);
-nástavy (zaujímání a udržování nezvyklých nebo bizarních poloh);
-excitace (bezúčelná, vnějšími podněty neovlivnitelná motorická aktivita).

Psychomotorické poruchy se pohybují mezi dvěma extrémy -- od nadměrné aktivity ke stuporu s epizodami prudkého vzrušení, včetně nebezpečného, impulzivního jednání.

 Simplexní schizofrenie Nejnápadnější je změna osobnosti, pokles výkonnosti až ztráta zájmů, nečinnost, tupost, ochuzené myšlení, emoční otupělost, vyhaslost. Zanedbávání hygieny, neschopnost pracovního i sociálního fungování. Hrubé, nepochopitelné, bizarní chování a sociální izolace.














3.