Sonda do mozku schizofrenika

3.1. Příčiny vzniku

Příčina vzniku schizofrenie není spolehlivě známa. Nejspíše jde o spolupůsobení více faktorů. Předpokládá se, že schizofrenie je asi v 50% případů způsobena genetickou dispozicí, často jí předcházejí traumata plodu způsobená problémy v těhotenství a při porodu. Může vzniknout také jako následek virové infekce, v důsledku traumat a stresů (nejčastěji v dětství), může být způsobená i při nadměrném dlouhodobém užívání (zneužívání) marihuany. U disponovaných jedinců může zhoršení nebo propuknutí nemoci rovněž odstartovat stresy, duševní traumata, virové infekce, alkoholismus, drogová závislost nebo zneužívání drog a uvedené rušivé faktory. Z traumat během těhotenství a porodu je to nejčastěji nedostatek kyslíku během porodu, který může vést k schizofrenii. Mnoho studií referuje o tom, že dospívající se schizofrenií měli mnohem častěji porodní komplikace než osoby neschizofrenické.

3.2 Dá se sklon k nemoci pozorovat již v dětsví?

Předpokládá se, že základy onemocnění jsou dány již v dětství. Jedna americká psycholožka na rodinami poskytnutých videozáběrech dětí, které později trpěly schizofrenií odhalila časté poruchy svalové koordinace a motoriky. Nejčastěji je možné pozorovat zvýšenou tenzi určitých svalových skupin nebo jejich nehybnost, ztrnulost. Podivné držení ruky a prstů na rukou, nerovnoměrné používání rukou při hře, špatná koordinace pohybů při lezení po břiše a podobně.

3.3 Stavba a činnost mozku schizofrenika

V mozku zjišťujeme řadu hyperaktivních oblastí odpovídajících myšlení, vnímání, paměti i emocí (jde zejména o zvýšení hladiny neurotransmiteru dopaminu). Hlavním viníkem je však prefrontální kůra (centrum vyšších koordinačně intelektuálních funkcí, včetně asociací a asociativní analýzy vjemů), která aktivitu jednotlivých oblastí špatně koordinuje a možná právě tím i zbytečně zvyšuje aktivitu různých oblastí mozkové kůry.
Onemocnění se nejčastěji projeví či rozvine ve druhé a poslední třetině puberty, kdy se sekundárně rozvíjí prefrontální kůra a začíná být plně využívaná. Její neurony se natahují, rostou, vytvářejí nová spojení a důležitá spojení se posilují mohutněním neuronových spojů. (Pokud nová spojení a stimulující vzruchy nenaleznou, zakrňují.) Je to vývoj podobný vývoji celého mozku plodu v matčině těle a těsně po narození. Dochází zde nejen k chemickým a hormonálním změnám, ale částečně se mění i genetická výbava mozkových buněk (nové buňky již téměř ztrácejí schopnost dalšího vývoje).