3.Poznávací složka (hodnotící, kognitivní) – do prožitků emocí se vkládá rozum. Mění se zdroj emocí a záleží na jednotlivé osobě, jak to vyhodnotí rozumově. Jsou dva typy situací – žádoucí a nežádoucí – očekávám že situace bude příjemná nebo nepříjemná.
Situační model – při žádoucí situaci když je naplněna nastane radost, nenaplněna smutek. Při nežádoucí situaci když je naplněna nastane strach, nenaplněna úleva. (ženská chce chlapa, rodiče s tím nesouhlasí).
V některých situacích je rozumová složka vyřazena z provozu. Jsou to jednorázové situace, kdy nemám čas se rozmyslet, situace, které mě ohrožují (klacek – had).
Naučené emoce – emoce z dětství, kde se určité situace zautomatizují a spojí a v dospělosti se projeví strachy prožívané v dětství (např. zubař. – vím, že se nic strašného nebude dít, ale mám strach se třeba jen objednat).

4.Výraz – to co je pozorovatelné, doprovází většinu emocí (výraz tváře, postoj těla – neverbální komunikace). Určité emoce jsou spojeny s určitými svaly. Základní emoce jsou rozpoznatelné i u obyvatel jiných kultur, bez znalosti jazyka – nejvíce rozpoznatelné partie okolo úst. U složitějších emocí nám výraz moc nepomůže, je méně rozpoznatelný. Gesta jsou zcela závislá na kultuře. (vyplazování jazyka, někde se tleská radostí , jinde údivem).

Obličejová zpětná vazba – když se usmívám, mozek je o tom informován a o to více se prožívání radosti prohlubuje. Děje se tak na základě autononymnímu nervovému systému, nezávisle na naší vůli. (když jsem rozmrzelý a začnu se vědomě usmívat dávam podnět mozku, který zpětnou vazbou mi zlepšuje náladu a začnu se skutečně smát.

5.Reakce – když vznikne emoce, intenzita narůstá a dosáhne určité aktivační úrovně – síly – dostáváme se na optimální aktivační úroveň a začneme účelně reagovat. Při dalším nárůstu intenzity reagujeme neúčelně a nejvyšší je panická reakce, která je naprosto neúčelná.
Máme dva základní typy reakcí – útok a útěk. Když se zlobím spíše útok, když se bojím – útěk. Záleží na osobnosti, jak dokáže reagovat – útěk může být nahrazen i vyhýbáním se situace.