Percepce – zpracování počitků – nálada, znalosti atd.
Co vnímáme je vjemové pole – mozek se snaží vjemy dát do tvaru, které mi dávají smysl. Pole rozdělujeme na figury a pozadí – to co vystupuje do popředí, něco je důležitější. Zkoumáno na zvratných figurách.

Tvarové zákony vnímání:
Zákon blízkosti – vnímám ty prvky, které jsou blízko sebe a tyto spojuji.
Zákon stejnosti a podobnosti – vnímám prvky které jsou stejné nebo podobné.
Zákon společného osudu nebo směru
Zákon dobrého tvaru – co nejvíce zjednodušit, prvně kreslím obdélník, potom kruh
Zákon pregnantnosti – kde něco chybí mám tendenci to doplnit
Zákon konstantnosti – souvisí s vnímáním prostoru a vzdálenosti – srovnávám s představou a
vyhodnotím že je to on, důležité při prostorovém vidění – vidím dva obrazy a mozek je spojí v jeden.

Kognitivní (poznávací) funkce

Paměť
– schopnost mozkové tkáně uchovávat minulé obsahy.

Tři fáze paměťového procesu: 1. zapamatování, vštípení
2. uchování, zapomenutí
3. vybavení
Rozeznáváme tři druhy paměti – senzorická, krátkodobá, dlouhodobá

Senzorická – uchovává informace po dobu 1 – 4 sek. senzorickými neurony, podle toho který smysl informaci přijímá rozeznáváme senzorickou paměť:
1. ikonickou – zrakovou (např. pohled do blesku)
2. echoickou – sluchovou
Krátkodobá - informace vstupují smysly přes senzorickou paměť do krátkodobé paměti v mozku, kde se uchovávají asi 10 sek. Kapacita informací je velmi omezená 7 + 2 jednotek. Jednotkami jsou třeba jednoduchá čísla.. Jednotku lze zvětšit spojením např. tří čísel do jedné logické jednotky (584 = Jeseník – 1 jednotka, nikoli 3). Většina informací, které vstupují do krátkodobé paměti je zapomenuta.
Dlouhodobá – mnoho informací, které zde mohou být uloženy po celý život. Má velkou kapacitu, informace se dostávají přes senzorickou a krátkodobou bez našeho přičinění - automaticky. Více si pamatujeme informace, které mají pro nás důležitý význam, nebo opakováním. Velmi záleží, jak jsme schopni si tyto informace v paměti uspořádat.