Měření inteligence = měření výkonu, podle výsledku zjišťujeme inteligenci.
Inteligence se měří od 19. století, kdy se měřily objemy mozkovny vysypáváním zrníčky, olověnými broky. Usuzovalo se podle toho jak je velká mozkovna podle toho jsou velké rozumové schopnosti. Ve druhé polovině 19. století Paul Broca dospěl k názoru, že není důležitá velikost mozkovny, ale jak velký je mozek.. Každé psychické funkci náleží nějaké centrum mozku. Přesvědčen, že všechny vyšší psychické funkce jsou lokalizovány v předních lalocích = člověk s velkým čelem je inteligentní.
Přelom 19. – 20. století – začátky měření inteligence rozumových schopností testy.
1904 Alfred Binet – požádán ministerstvem školství, aby vymyslel techniku, jak rozlišit děti, které nejsou schopny zvládnout základní školu a tyto umístit do zvláštních škol. Vymyslel první test, který obsahoval více úkolů, jenž by prověřil jednotlivé specifické vlastnosti. Každý jednotlivý úkol (subtest) byl uspořádán od nejjednodušších úkolů po nejtěžší. Nejvyšší počet bodů který se dosáhne v subtestu a následně v celém testu ten nazval mentálním výkonem, nebo také mentálním věkem (MV). K tomuto je nutno zohlednit chronologický věk CHV (kalendářní věk) dítěte, který odečetl od MV a číslo, které mu vyšlo označil jako IQ – inteligenční kvocient.
V roce 1912 Viliam Stern vymyslel vztah MV/CHV*100=IQ, který se používá dodnes a označuje se jako vývojový inteligenční kvocient – užívá se u dětí do 16 let. Výsledek se vztahuje ne k průměru, ale k věku dítěte – zda odpovídá věku, nebo jestli je opožděné nebo převyšuje svůj věk.

U dospělých se již kvalitativní inteligence nemění, dospělý člověk již nemyslí jiným způsobem, proto se užívá odchylkových, deviačních inteligenčních testů = porovnávání mentální faktor člověka s normou v populaci. Tyto testy musí být standardizovány – ověřeny na velkém vzorku lidí. S vývojem společnosti se přepracovávají, tak jak se společnost vyvíjí. Inteligence je rozložena podle Gaunussovy křivky. Z výsledku testu se dovídáme pouze, jestli jsem v rámci populace v průměru, nad, pod. Většina lidí je v průměru tj. 100 pásmo +-10 (asi 50%). 25 % je v podprůměru, 25 % v nadprůměru.
nad 140pásmo geniality v některých nestandardizovaných nad 160
nad 130vysoká inteligence, značně nadprůměrná 2,1%
120 – 129nadprůměrná 6,7 %
110 – 119mírně nadprůměrná 16,1 %
90 – 109průměrná 50 %
80 – 89podprůměrná 16,1 %
70 – 79 pásmo slaboduchosti 6,7 %
pod 69pásmo slabomyslnosti, mentální defekt, retardace (MR)– 4 pásma
50 – 69 lehká MR
35 – 49středně těžká MR
20 – 34těžká MR
pod 20hluboká MR