2. ANALYTICKA TEORIE

Carl Gustav Jung (1875 – 1961)

Jeho život:
Narodil se ve Svycarsku, do dobre a uznavane rodiny. Byl velmi inteligentni, vzdelany a pracovity a financne nezavisly. Verejnosti byl znacne respektovan. V soucasne době jeho nasledniku není tolik, neboť jeho teorie pripada prilis abstraktni a prilis hlubinna a mysticka, v nekterych svých castech spatne pochopitelna. Sand je to i tim, ze jeho vzdelani zahrnuje i takove obory jako filozofii, antropologii, nabozenstvi, historii, mytologii a stredovekou astrologii a samozrejme psychologii.
Jung byl drsny individualista, zil zvlastnim zpusobem v dome bez elektrickeho proudu, topeni atd. Hodne cestoval, zajimal se o starsi kultury, napr. americke indiany, domorodce v Africe, Indii a na Ceylonu.

JUNGOVA STRUKTURA OSOBNOSTI
Jung nazyva osobnost psyche. Ta se sklada ze ctyr subsystemu: 1. kolektivni nevedomi,
2. osobní nevedomi, 3. Ego, vedome Ja, 4. Bytostne Ja (Das Selbst), které spojuje vedomi s nvedomim.

Jung nazyval psychickou energii libido, avska v mnohem sirsim vyznamu nez psychoanalyza a bez sexualni konotace. Libido pro nej znamena dusevni energii, která odpovida intenzite ‘nabiti’ dusevnich obsahu.

KOLEKTIVNI NEVEDOMI
Tomu Jung priklada enormni vyznam. Jde o část nevedomi, kterou psyche zdedila. Souvisi s minulosti a obsahuje v sobe dusevni život nasich predku az k prvopocatkum. Kolektivni nevedomi je nejhlubsi spolecny jmenovatel všech lidi, jimz se u kazdeho člověka ”mysl rozsiruje a vleva do mysli lidstav…kde jsme vsichni stejni.” Obsahuje negativni i pozitivni zkusenosti lidskych i zvirecich predku. V protikladu k Freudove teorii, která vnim nevedomi jako mozne ohrozeni vedomeho ega člověka, pojima Jung sve kolektivni nevedomi jako mozny zdroj moudrosti, obohaceni lidskeho zivota.

ARCHETYPY
Archetypy jsou obsahem kolektivniho nevedomi. Obsahuji tajemstvi prejata od predku, jadra prapuvodnich predstav, vzorky chovani a tendence nabite silnym emocnim obsahem. Napomahaji utvareni konkretnich predstav, coz vede k rozpoznavani udalosti ci osob v konkretnim zivote, predznamenanych v archetypech.
Priklady archetypu jsou: narozeni, smrt, hrdina, moudry starec, velka matka, dite atd.
Urcite archetypy se osamostatnily jako nezavisle entity. Jsou to: persona, animus a anima, stin a bytostne Ja (Selbst).

PERSONA je archetyp, který jedinci napomaha uchovat si svou individualitu při podrizovani se urcitym pozadavkum spolecnosti danych jejimi zvyky, hodnotam a konvencnimu chovani obecne.

ANIMUS (v zenach) a ANIMA (v muzich) jsou dve modality tehoz archetypu, který napomaha zenam a muzum chapat a ocenovat vlastnosti a chovani druheho pohlavi. Jung veril, ze i když je archetyp sam o sobe prospesny, muze byt skodlivy, uplatni-li se nevhodne. Zaroven se jeho pomoci da vysvetlit otazka bisexuality.
STIN je archetyp, který predstavuje animalni stranku v kazdem jedinci – tendenci k primitivnim formam zivota, typickym pro nase zvireci predky. Dodava psyche jeji realnost a zivotnost (je obdobou Freudovi pudove stranky osobnosti). Jung veril, ze kazda lidska bytost nosi vnejsi nater civilizace na zvireti, které s v ni skryva.

OSOBNÍ NEVEDOMI
Je ziskavano, a ne dedeno. Vynoruje se z citu, myslenek a interpersonalnich zazitku, které byly zapomenuty, vytesneny, potlaceny nebo nejakym jinym zpusobem zmizely z vedomi. Pripomina to Freudovo predvedomi.

KOMPLEXY
Jsou to obsahy osobniho nevedomi, které vznikaji z vyznamnych a často traumatickych osobnich zazitku. Predstavuji ”neukoncene zalezitosti” jedince v zivote a mnohdy souvisi se vztahy s ”dulezitymi druhymi”, napr. s osobami v postaveni rodicovske ci jiné autority. Nerozresene komplexy mohou byt pro osobní vyvoj velmi skodlive. Vedomym usilim však muze byt komplex rozresen a muze cloveku prinest prospech, napr. v podobe novych nahledu na život.

EGO a BYTOSTNE JA
Ego jakozto vedoma mysl je odpovedne za trvalou identitu osoby a za jeji chovani – uvazovani, citeni, rozhodovani a cilesmerne snazeni.
Bytostne Ja slouzi jako nejmocnejsi katalyzator vnitrniho rustu osoby, podporuje vyvazenou syntezu vedomych a nevedomych procesu a usnadnuje spojeni psyche s vnejsimi silami rustu – s bozkym principem a prirodou. Jung pokladal bytostne Ja za ”prvotni zaklad psyche, jehož hloubka je nezjistitelna”, a za ustredni bod osobnosti, který uchovava rovnovahu v zivote.

JUNGOVA TYPOLOGIE
Je dodnes velmi znama a pouzivana.
Jung rozlisoval mezi postoji INTROVERZE a EXTROVERZE – zamereni jedince na svůj intrapsychicky svet, nebo na sve okoli. I když jsou oba postoje pritomny v kazdem cloveku, jeden z nich ma vetsi vliv nez druhy. (stred = ambivert).
Navíc se rozlisuje typ osobnosti podle pomerne sily ctyr ”mohutnosti” ci PSYCHICKYCH FUNKCI. Jung vysvetluje jejich povahu podle jejich specifickych prispevku.
MYSLENI zkouma, co vnimany předmět je.
CITENI ocenuje hodnotu predmetu.
SMYSLOVE VNIMANI zahrnuje veskerou smyslovou zkusenost.
INTUICE poznava skryty vyznam predmetu.
Kombinace a interakce dvou postoju a ctyr funkci poskytuje obsazenou taxonomii lidskych typu.