Erik Erikson (1902 – 1982)

Lidsky rust povazuje za epigeneticky, coz znamena, ze jeden prvek vznika na podklade jineho v case a v prostoru. Zaroven, fyziologicke tlaky na utvareni osobnosti jsou vyvazovany vlivy spolecenskymi a kulturnimi.
Ustrednim tematem vyvojoveho procesu je utvareni osobní identity, které uzce souvisi s vyvojem ego. Ego se uplatnuje jak uvnitr mysli, tak ve vztahu k jejimu socialnimu prostredi.

VYVOJ OSOBNOSTI
Osm psychosocialnich stadii, kazde obsahujici jeden psychologicky konflikt. Rust nastava tehdy, když je konflikt primerene vyresen. To prinasi pro ego novou silu, mohutnost ci ctnost.
Existuje ovšem i moznost spatneho reseni konfliktu, vyhybani se mu apod., pricemz nova ctnost nevznikne a vyvoj nepokracuje, nebo pokracuje spatnym smerem. Jedinec ma místo nove ctnosti pocit menecennosti. Problem se da opakovanym pokusem o reseni nakonec vyresit.

Osm stadii
1. DUVERA vs. ZAKLADNI NEDUVERA (ctnosti tohoto stadia je nadeje, kterou Fromm chape jako podminku, aby jedinec zustal nazivu.)
2. AUTONOMIE vs. ZAHANBENI A POCHYBNOST (ctnosti je vule)
3. INICIATIVA vs. VINA (ctnosti je ucelnost)
4. SNAZIVOST vs. MENECENNOST (ctnosti je kompetence)
5. IDENTITA vs. ZMATENI ROLI (ctnosti je vernost, osobní oddanost zvolenemu povolani ci zivotni filozofii)
6. INTIMITA vs. IZOLACE (ctnosti je laska)
7. GENERATIVITA vs. STAGNACE (ctnosti je pecovani, ochota konstruktivne prispet spolecnosti)
8. INTEGRITA EGO vs. ZOUFALSTVI (ctnosti je moudrost – vysledek celeho vyvojoveho cyklu jedince).

6. HUMANISTICKA TEORIE

Dava duraz na pozitivni vlastnosti člověka a jeho individualitu. Je to velmi optimisticky pristup, ktery veri, ze každý ma svůj osud ve svých rukou, muze svůj vyvoj ovlivnovat podle svých predstav a prani, nic není vždy prilis ztraceno. Clovek je svou podstatou dobry, rodi se hodny, nezkazeny. To, co ho muze zkazit, je společnost. Není to stroj, který pracuje podle naplanovaneho programu. Zaroven humanisticka teorie nepovazuje za podstatne zazitky z detstvi.

2 hlavni humanisticti teoretici jsou:
Abraham Maslow (jeho teorie se nekdy také nazyva holisticka)
Carl Rogers (jeho teorie se nekdy nazyva teorie ”ja”)

Abraham Maslow (1908 – 1970)

Narodil se v Brooklynu v rodine zidovskych pristehovalcu. Jeho mladi nebylo prilis stastne, stále se nachazel uprostred stretu mezi silne verici matkou a otcem, který mel slabost pro alkohol, zeny a jiné vystrelky. Nejdrive studoval zadarmo v New Yorku, pote ve Wisconsinu, kde se mu několik profesoru osobne venovalo a snazilo se v nem osvezit a podporovat jeho talent. Da se rict, ze mu tim vynahradili jeho nepodarene detstvi. Po studiu se vratil zpet do New Yorku, kde 14 let ucil. Od behaviorismu se odklonil, a místo toho se pustil do humanistickeho holismu. Zkoumal lidskou motivaci ve vztahu k nizsim a vyssim potrebam, hodne se zabyval sebeaktualizujicimi jedinci a ulohami hodnot. Pozdeji také psychologii vyucoval. Zemrel v roce 1970 v Kalifornii na rozsahly srdecni infarkt. Před svou smrti zvolal, ze miluje život a ze by rad zil ještě o něco dele, ale ze mu na tom zas tak strasne nezalezi.

Jeho teorie:
Maslow prijima existenci specifickych potreb a usporadava je do hierarchie. Je vyrazne zameren na temata filozoficka, kulturni a nabozenska. Soustreduje se na intrapersonalni rust jedince a poklada ryzi lidske kontakty s okolim za prirozeny vysledek sebeaktualizace.

Maslow radi lidske potreby na NIZSI (fyziologicke a potreby bezpeci) a VYSSI (lasky a ucty). Nad vyssi urovni je ještě B-uroven (B znamena ”byti”), kam umistil metahodnoty, metapotreby, které jsou spjaty s nejvyssimi vrcholy lidskeho potencialu, sebeaktualizace.
Cim vysse jedince v této hierarchii dospeje, tim vetsiho, hlubsiho a dlouhotrvajiciho vnitrniho stesti dosahne.

MASLOWOVA HIERARCHIE POTREB
Je to proces epigeneticky (jak ho uz zname od Eriksona), takze pokud nejsou uspokojeny potreby na nizsi urovni, neda se prejit k vyssim.

1. FYZIOLOGICKE POTREBY – to jsou zakladni potreby kazde lidske bytosti: potreba kysliku, vyzivy, spanku atd.
2 .POTREBY BEZPECI – každý jedinec vyzaduje bezpeci a svobodu od strachu, uzkosti a zmatku. K bezpeci také patri struktura, rad a ochrana před poranenim. (zvlaste dulezite v detstvi).
3. POTREBY NALEZENI A LASKY – jakmile jsou uspokojeny nizsi potreby, touzi jedinec po lasce a citovem vztahu a chce nekam patrit.
4. POTREBY UCTY – jsou dále rozdeleny na potreby souvisejici s vlastní zdatnosti a vedomim zvladani zivotnich naroku (sebeucta) a s povesti, prestizi a uznanim (ucta druhych).
5. POTREBA SEBEAKTUALIZACE – v tomto bode postupuje jedinec vysse, na B-uroven. Touzi stat se vsim, cim se stat muze. Maslow zduraznuje: cim clovek muze byt, tim také musí byt. Musí byt verny sve prirozenosti…na této urovni jsou rozdily mezi jednotlivci nejvetsi.

Protože sebeaktualizace je probihajici proces, clovek není nikdy plne sebeaktualizovan, ale stále o to usiluje. Maslow stanovil několik znaku plne aktualizovanych osob, za které mj. povazoval napr. Abrahama Lincolna, Thomase Jeffersona, Eleanor Rooseveltovou. Tyto znaky jsou napr: pozitivni obraz o sobe, clovek se ma zdrave rad, miluje život, umi odpoustet, prijima sebe i druhé, je uvolnene otevreny vuci život. Tito lide neusiluji o soucit, pochopeni, odpovednost, pokoru, nezalezi jim prilis na tom, co si o nich mysli společnost, jsou si sebou velmi jisti. Jsou nezavisli na kulture a okoli, dokazou byt sami, aniz by si pripadali osameli, obvykle si samotu a soukromi ceni. Mají smysl pro humor bez nepratelstvi, jsou originalni a tvorivi.
Transcendence. Sebepresazeni je dominantou priznacnou pro kazdeho sebeaktualizujiciho jedince. Umoznuje mu B-poznani, které vede k ”vrcholnym zazitkum” (pocitum absolutniho stesti, spokojenosti, sebenaplneni).