Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Vliv rozvodu na deti
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | Einstein | ||
Jazyk: | Počet slov: | 12 792 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 44.8 |
Priemerná známka: | 2.92 | Rýchle čítanie: | 74m 40s |
Pomalé čítanie: | 112m 0s |
Ostatními dětmi, zejména vrstevníky stejného pohlaví, byly častěji odmítány, hrály si většinou s dětmi opačného pohlaví nebo mladšími. Tyto děti se pohybují v začarovaném kruhu. Agresivní chování vede k odmítnutí ze strany vrstevníků, což způsobuje frustraci, která vede k dalšímu agresivnímu chování.
U chlapců vychovaných otci s výhradní péčí je menší pravděpodobnost delikvence než u chlapců vychovaných matkami, avšak u dívek vychovaných otci je taková pravděpodobnost vyšší. Bylo též zjištěno, že u dětí vychovaných rodičem opačného pohlaví je větší pravděpodobnost nedokončení střední školy. Problematika děvčat vychovávaných v domácnostech vedených otcem byla dokumentována v jednom z výzkumů o dětech v osmdesátých letech. Dívky z výhradní péče otců byly více zapojeny do protispolečenského chování a byly náchylnější k depresi a úzkostným stavům. Ať již posuzujeme samostatnost, zralost, sebeúctu, sociabilitu, úzkost, agresi, delikvenci nebo depresi, dospíváme k závěru, že se průměrně daří chlapcům lépe v péči jejich otců a dívkám v péči jejich matek. Z toho vyplývá, že pohlaví dítěte je faktorem, který by měl mít významnou váhu v rozhodování o porozvodové péči. V rodinách, kde rodič s výhradní péčí uzavřel nové manželství, nemusí rozdíl mezi chlapci a děvčaty v přizpůsobení odpovídat původním vzorcům. Do hry vstupuje mnoho jiných faktorů, které určují, zda nové manželství pomáhá či brání psychické pohodě a dobrému stavu dítěte, či zda tato skutečnost nevede k žádnému rozdílu. Mezi tyto faktory patří věk dítěte, kvalita vztahů dítěte s každým s rodičů a s nevlastním rodičem, osobnost nevlastního rodiče a styl jeho rodičovské péče, spokojenost a stabilita nového manželství a přítomnost nebo nepřítomnost dětí z předchozího manželství nevlastního rodiče v domácnosti. Jsou-li takové děti, pak je otázka, jak spolu nevlastní sourozenci vycházejí, dále jaký je postoj prarodičů k novému sňatku, zda partneři v novém manželství mají spolu dítě, jak se k tomuto dítěti chovají ve srovnání s dítětem z předchozího manželství a jaký je vztah nové manželské dvojice k rodiči, kterému nebylo dítě svěřeno do výhradní péče. Tak například: Čím mladší dítě, tím spíše citově přijme příchod nevlastního rodiče do rodiny. Zejména mladý chlapec, pokud měl málo kontaktu se svým otcem, bude patrně vítat přítomnost dospělého muže v domácnosti. Na druhé straně dítě, které se těší pravidelnému kontaktu s rodičem, jemuž nebylo svěřeno do výchovy, bude nejspíše odmítat nový manželský svazek, má-li za následek omezení kontaktu s druhým rodičem a jestliže jej nevlastní rodič kritizuje.
Zdroje: -Z. Matějček: O rodině vlastní, nevlastní a náhradní, Portál, 1994, -Z. Matějček: Rodiče a děti, Avicenum, 1986, -R. A. Warshak: Revoluce v porozvodové péči o děti, Portál, 1996, přeložil E. Bakalář, -J. Marhounová: Od osamění k nové rodině, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1988