“Společná péče fyzická“ znamená, že pobyt dítěte v domově každého z rodičů je rovnoměrněji vyvážen, než by tomu bylo v případě výhradní péče jednoho rodiče, a přibližuje se poměru jedna ku jedné.
Takováto uspořádání se vyznačují vysokou mírou kooperace a flexibility, ve které rodiče vzájemně respektují důležitost toho druhého pro jejich dítě. Rozvod tuto skutečnost nemění. V době, kdy to děti nejvíce potřebují, se jim dostává ujištění o trvalé lásce obou rodičů, aniž by jeden byl primární nebo měl větší autoritu než ten druhý.

Vliv společné péče obou rodičů na dítě:
Kritici tohoto druhu porozvodového uspořádání argumentují, že rodiče nejen nejsou schopni spolupracovat, nýbrž že se tím zvyšuje i jejich vzájemné nepřátelství. Zvyšuje se tím i pravděpodobnost, že děti budou zapojeny do bitvy rodičů jako nástroje pro zraňování druhého.
Stoupenci společné péče naopak tvrdí, že se děje právě něco opačného. Jsou přesvědčeni, že stejný podíl rodičovských práv a odpovědnosti, tak jak je tomu při společné péči, vyústí v menší míru nesnášenlivosti mezi rodiči a v nižší motivaci zapojovat do rodičovských bojů i děti. Bylo zjištěno, že konflikt mezi rozvedenými rodiči nevykazoval znaky zhoršení jako důsledek zvýšeného požadavku na rodičovskou spolupráci a komunikaci ve společné péči. Naproti tomu rodiče, u nichž byl spor vyřešen výhradní péčí, vypovídali o největším zhoršení vztahů postupem času. Rodiče se společnou péčí nejenže spolu vycházeli lépe, ale vyjádřili i více spokojenosti s bývalým manželským partnerem v jeho rodičovské funkci. Místo aby byly děti ve společné péči obou rodičů nástrojem rodičů v boji proti partnerovi, jsou spíše svědky menšího napětí a větší spolupráce mezi rodiči ve srovnání s dětmi z rodin s výhradní péčí jednoho z rodičů. To ovšem neznamená, že společná péče zaručuje srdečné vztahy mezi bývalými manželi nebo že automaticky snižuje napětí mezi rodiči. Přesto je však zřejmé, že úspěšná komunikace týkající se dětí mezi rozvedenými partnery možná je.
Výhodou společné péče je maximální kontakt mezi dítětem a oběma rodiči. To umožňuje dítěti vyhnout se povrchnímu vztahu, který často provází výhradní péči jednoho rodiče. Děti, které udržují smysluplný vztah s oběma rodiči mají při vyrovnávání se s rozvodem zřetelnou výhodu.
Podle průzkumů nemá společná péče na děti negativní vliv, jak předpovídali její kritici. Ba naopak. U dětí ze společné péče byla zjištěna vyšší míra sebeúcty, děti ze společné péče obou rodičů mají o sobě obecně lepší mínění. Vědí, že táta je stále aktivně zapojen do jejich života, i když již nebydlí s mámou. Nemají pochybnosti, které trápí mnoho dětí vyrůstajících v domovech matek s výhradní péčí a které si vysvětlují relativní nezájem otce jako vlastní chybu či selhání.