Definice: Je to stav, kdy se část pracovních sil nachází mimo výrobní proces a služby.
Ukazatel, který hovoří o stavu a vývoji nezaměstnanosti se nazývá míra nezaměstnanosti – je to podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopni to skutečně dokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech. To, že se nezaměstnaný opravdu uchází o zaměstnání a snaží se ho získat může doložit například tím, že je ve styku s úřadem práce, případně odpověďmi na inzeráty, které k přijetí nevedly
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Jsou to lidé, kteří buď pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném přerušení do práce vrátit.
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo: Jsou to všichni lidé, kteří zaměstnání nemají, ale práci aktivně nehledají.
Nezaměstnanost je jevem, který s sebou přináší negativní ekonomické a sociální důsledky a patří k největším problémům tržních ekonomik.
Ekonomické dopady nezaměstnanosti:
- ztráta statků a služeb, které by mohly být nezaměstnanými vyrobeny
- náklady na nezaměstnanost, jež jsou tvořeny například sociálními dávkami, podporou v nezaměstnanosti a výdaji na rekvalifikaci, což zatěžuje státní rozpočet
Negativní sociální důsledky nezaměstnanosti:
- Pokles životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny
- Stres, zdravotní problémy, alkoholismus a rostoucí míra kriminality
- Nejzávažnějším důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace
Velikost důsledků nezaměstnanosti je závislá na čase- čím je delší, tím jsou důsledky závažnější. Zvláštní problém představuje nezaměstnanost pro absolventy škol, kteří, pokud se včas nezapracují a nezískají pracovní návyky, jsou hůře zaměstnatelní a snižuje se také kvalita práce. Přesto je pro zdravý vývoj ekonomiky určitá hladina nezaměstnanosti nepostradatelná. Za optimální hodnotu jsou považovány 2 – 3 procenta, jež zaručují stálou míru inflace a konkurenční prostředí v oblasti trhu práce. Charakteristické pro trh práce jsou nepružné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní.
Nepružné mzdy:
- záladem je mikroekonomické chování ekonomických subjektů při stanovení mezd, což znamená, že podnikatelé nebudou nahrazovat osvedčené pracovníky nezaměstnanými, kteří by byli ochotni nastoupit za nižší mzdy, protže by to s sebou přineslo dodatečné náklady na najímání, zaučování a zapracování nových prřacovníků, kteří by se nakonec také nemuseli osvědčit.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Nezamestnanosť
Dátum pridania: | 30.01.2004 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | ironmmm | ||
Jazyk: | Počet slov: | 717 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 3 |
Priemerná známka: | 2.98 | Rýchle čítanie: | 5m 0s |
Pomalé čítanie: | 7m 30s |
Zdroje: Sojka, M. a Pudlák, J., 1994: Ekonomie pro střední školy, Samuelson a Nordhaus, 1991: Ekonomie
Podobné referáty
Nezamestnanosť | SOŠ | 2.9514 | 676 slov | |
Nezamestnanosť | VŠ | 2.9676 | 1837 slov | |
Nezamestnanosť | SOŠ | 2.9451 | 1454 slov | |
Nezamestnanosť | GYM | 2.9399 | 1374 slov | |
Nezamestnanosť | VŠ | 2.9532 | 1474 slov | |
Nezamestnanosť | SOŠ | 2.9565 | 700 slov |