Proto nedochází v období velké nezaměstnanosti k automatickému snižování mezd. Mzdy se trhu přizpůsobují velmi pomalu a spíše směrem vzhůru. Trh práce je nedokonale konkurenčním prostředím (nabídka se nerovná poptávce), je rozdělen do nekonkurujících si skupin- to znamená, že existují různé druhy povolání vyžadujících zvláštní kvalifikaci.

Nezaměstnanost můžeme rozdělit z hlediska dobrovolnosi na:

Nezaměstnanost dobrovolná:
– lidé této skupiny o práci vědomě neusilují (například jsou dostatečně ekonomicky zabezpečeni, preferují volný čas nebo ztratili naději, že zaměstnání najdou – odrazený pracovník
– nezapočítává se do ekonomických statistik a míry nezaměstnanosti
Nezaměstnanost nedobrovolná:
- nezaměsnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání



Z hlediska charakteru můžeme nezaměstnanost rozdělit na:

Frikční:
- jde o krátkodobou nezaměstnanost
- vzniká stěhováním lidí z místa na místo, hledáním jiného zaměstnání, hledáním místa po ukončení školy
- spočívá v nedokonalé mobilitě (lidé nemají nebo nechtějí dojíždět za prací, stěhovat se) a špatné informovanosti o pracovních příležitostech
- je neodstranitelná z tržní ekonomiky
- lze ji ovlivnit zlepšením informovanosti a opatřeními k usnadnění mobility
- u nás mobilitu omezuje nedostatek volných bytů
- je dobrovolná

Strukturální:
- je vyvolána technickým pokrokem a rychlejším rozvojem ekonomiky, než je rozvoj vzdělávacího systému
- vzniká v důsledku nesouladu nabídky a poptávky po práci- například v zemi je mnoho horníků, ale chybí počítačoví experti
- týká se celých odvětví nebo oblastí
- je dlouhodobá a v některých oblastech vysoká
- vznikají takzvané kapsy strukturální nezaměstnanosti v menších městech závislých na jedné větší firmě
- týká se jí problém rekvalifikace
- je nedobrovolná

Cyklická:
- spojena s hospodářskám cyklem, to znamená, že v období recese (poklesu) roste a v období konjunktury (růstu) se snižuje
- je to nedobrovolná nezaměstnanost

Sezónní:
- není vždy uváděna
- konec brigád, sezónních prací
- je nedobrovolná


Dělení nezaměstnanosti z časového hlediska:

a) Krátkodobá – do 3 měsíců
b) Dlouhodobá – nad 12 měsíců
c) Střednědobá – do 12 měsíců

V tržní ekonomice není možné dlouhodobě udržet plnou zaměstnanost, aniž by došlo k akceleraci (urychlení) míry inflace.