Nezamestnanosť
Definice: Je to stav, kdy se část pracovních sil nachází mimo výrobní proces a služby.
Ukazatel, který hovoří o stavu a vývoji nezaměstnanosti se nazývá míra nezaměstnanosti – je to podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopni to skutečně dokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech. To, že se nezaměstnaný opravdu uchází o zaměstnání a snaží se ho získat může doložit například tím, že je ve styku s úřadem práce, případně odpověďmi na inzeráty, které k přijetí nevedly
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Jsou to lidé, kteří buď pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném přerušení do práce vrátit.
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo: Jsou to všichni lidé, kteří zaměstnání nemají, ale práci aktivně nehledají.
Nezaměstnanost je jevem, který s sebou přináší negativní ekonomické a sociální důsledky a patří k největším problémům tržních ekonomik.
Ekonomické dopady nezaměstnanosti:
- ztráta statků a služeb, které by mohly být nezaměstnanými vyrobeny
- náklady na nezaměstnanost, jež jsou tvořeny například sociálními dávkami, podporou v nezaměstnanosti a výdaji na rekvalifikaci, což zatěžuje státní rozpočet
Negativní sociální důsledky nezaměstnanosti:
- Pokles životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny
- Stres, zdravotní problémy, alkoholismus a rostoucí míra kriminality
- Nejzávažnějším důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace
Velikost důsledků nezaměstnanosti je závislá na čase- čím je delší, tím jsou důsledky závažnější. Zvláštní problém představuje nezaměstnanost pro absolventy škol, kteří, pokud se včas nezapracují a nezískají pracovní návyky, jsou hůře zaměstnatelní a snižuje se také kvalita práce. Přesto je pro zdravý vývoj ekonomiky určitá hladina nezaměstnanosti nepostradatelná. Za optimální hodnotu jsou považovány 2 – 3 procenta, jež zaručují stálou míru inflace a konkurenční prostředí v oblasti trhu práce. Charakteristické pro trh práce jsou nepružné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní.
Nepružné mzdy:
- záladem je mikroekonomické chování ekonomických subjektů při stanovení mezd, což znamená, že podnikatelé nebudou nahrazovat osvedčené pracovníky nezaměstnanými, kteří by byli ochotni nastoupit za nižší mzdy, protže by to s sebou přineslo dodatečné náklady na najímání, zaučování a zapracování nových prřacovníků, kteří by se nakonec také nemuseli osvědčit.
Proto nedochází v období velké nezaměstnanosti k automatickému snižování mezd. Mzdy se trhu přizpůsobují velmi pomalu a spíše směrem vzhůru. Trh práce je nedokonale konkurenčním prostředím (nabídka se nerovná poptávce), je rozdělen do nekonkurujících si skupin- to znamená, že existují různé druhy povolání vyžadujících zvláštní kvalifikaci.
Nezaměstnanost můžeme rozdělit z hlediska dobrovolnosi na:
Nezaměstnanost dobrovolná:
– lidé této skupiny o práci vědomě neusilují (například jsou dostatečně ekonomicky zabezpečeni, preferují volný čas nebo ztratili naději, že zaměstnání najdou – odrazený pracovník
– nezapočítává se do ekonomických statistik a míry nezaměstnanosti
Nezaměstnanost nedobrovolná:
- nezaměsnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání
Z hlediska charakteru můžeme nezaměstnanost rozdělit na:
Frikční:
- jde o krátkodobou nezaměstnanost
- vzniká stěhováním lidí z místa na místo, hledáním jiného zaměstnání, hledáním místa po ukončení školy
- spočívá v nedokonalé mobilitě (lidé nemají nebo nechtějí dojíždět za prací, stěhovat se) a špatné informovanosti o pracovních příležitostech
- je neodstranitelná z tržní ekonomiky
- lze ji ovlivnit zlepšením informovanosti a opatřeními k usnadnění mobility
- u nás mobilitu omezuje nedostatek volných bytů
- je dobrovolná
Strukturální:
- je vyvolána technickým pokrokem a rychlejším rozvojem ekonomiky, než je rozvoj vzdělávacího systému
- vzniká v důsledku nesouladu nabídky a poptávky po práci- například v zemi je mnoho horníků, ale chybí počítačoví experti
- týká se celých odvětví nebo oblastí
- je dlouhodobá a v některých oblastech vysoká
- vznikají takzvané kapsy strukturální nezaměstnanosti v menších městech závislých na jedné větší firmě
- týká se jí problém rekvalifikace
- je nedobrovolná
Cyklická:
- spojena s hospodářskám cyklem, to znamená, že v období recese (poklesu) roste a v období konjunktury (růstu) se snižuje
- je to nedobrovolná nezaměstnanost
Sezónní:
- není vždy uváděna
- konec brigád, sezónních prací
- je nedobrovolná
Dělení nezaměstnanosti z časového hlediska:
a) Krátkodobá – do 3 měsíců
b) Dlouhodobá – nad 12 měsíců
c) Střednědobá – do 12 měsíců
V tržní ekonomice není možné dlouhodobě udržet plnou zaměstnanost, aniž by došlo k akceleraci (urychlení) míry inflace.
Proto byla plná zaměstnanost interpretována jako míra nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti také míra nezaměstnanosti neakcelerující inflaci nebo přirozená míra nezaměstnanosti, které mají dvě podmínky:
a) Každý, kdo si přeje pracovat, pracuje, s vyjímkou těch, kteří jsou frikčně a strukturálně nezaměstnaní
b) Míra inflace je stálá, nedochází k akceleraci (zrychlení) ani deceleraci (zpomalení)
Vláda se snaží udržet nezaměstnanost na přijatelné úrovni optřeními:
1) udržet ekonomiku ve vzestupné fázi
2) sociální dávky pro nezaměstnané
3) informovanost o pracovních místech
Opatření vlády však také mohou vést k růstu inflace.
Zdroje:
Sojka, M. a Pudlák, J., 1994: Ekonomie pro střední školy - Samuelson a Nordhaus, 1991: Ekonomie -
|