Zeptáme-li se laika, co si představí, když slyší slovo trh, řekne vám nejspíš, že nejaké tržiště či namésti, kde se odehráva koupe a prodej nejrůznějších výrobku. Jedni tam přicházejí, aby prodali to, co předtím vyrobili a utržili peníze, jiní proto, aby nakoupili to, co si sami vyrobit nemohou. Jeden přichází na trh něco prodat, jiný něco nakoupit. Prodávající je na tomto trhu existenčně závislý.

Podíváme se li na trh očima odborníka, dostane náš pohled nový rozměr. Podstata ovšem zůstává stejná. Trh je vlastně oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Směnou sprostředkůvávají peníze. Na trhu se setkávají kupující a prodávající, aby prostřednictvím peněz směnili své výrobky a služby. Takovéto výrobky a služby označujeme jako zboží.

Rozlišujeme různé typy trhu z různých hledisek.
a)z hlediska územního
ütrh místní - pod trhem místním si můžeme představit například výměnu tovaru mezi několika málo obchůdkami v rámci jednoho města
ütrh národní - národním rozumíme trh v rámci státního celku
ütrh světový - tento trh je charakteristicky mezinárodním obchodem
b)z hlediska počtu zboží na trhy dílčí a agregátní
c)z hlediska předmětu koupě na trhy peněz, produktů a výrobních faktorů

My si nejdřív povíme něco o trhu výrobních faktorů.

Trh výrobních faktorů

Při výrobě ekonomických statků jsou využívány vzácné statky. Vzácné statky jsou tvořené výrobními faktory. V ekonomické teorii jsou nejčastěji uváděny tři obecné faktory – půda, práce a kapitál. Na trzích výrobku a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející stranou trhu, na trzích výrobních faktorů je tomu naopak: firmy poptávají a domácnosti nabízejí. Trh výrobních faktorů je představován nabídkou, jejímž subjekty jsou domácnosti, vlastníci výrobních faktorů. Domácnosti tyto výrobní faktory pronajímají firmám. Ceny výrobních faktorů se tvoří, obdobně jako na trhu ostatního zboží, na základě poměru poptávky a nabídky na trhu výrobních faktorů. Ceny, za které vlastníci výrobních faktorů, domácnosti, své výrobní faktory pronajímají, představují pro ně důchod, který jim přináší užitek. Tento užitek se domácnosti snaží maximalizovat.

Ceny za které firmy najímají výrobní faktory, představují pro ně náklad. Cílem každé firmy je maximalizace zisku, což , jak známo, je dosažení co největšího rozdílu mezi příjmy firmy a jejími náklady. Proto firma není ochotná za výrobní faktor, který používá, zaplatit více než je přínos tohoto faktoru k hodnotě výstupu (produkce).
Stejně jako na trhu výrobku a služeb, jsou určujícími elementy poptávka a nabídka, to znamená, poptávka a nabídka výrobních faktorů.

Tvoření cen výrobních faktorů
Křivka poptávky a nabídky má stejný tvar, jako na trhu výrobků a služeb. Také na těchto trzích působí zákon klesající poptávky (křivka poptávky má kladnou směrnici) a zákon rostoucí nabídky (křivka nabídky má kladnou směrnici). Příčiny této podobnosti jsou v určitém smyslu shodné: také na těchto trzích závisí poptávka a nabídka na ochotě a možnostech ekonomických subjektů nabízet a poptávat tyto vstupy.
Cena výrobního faktoru je cena spojena se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem. Říkáme o cenách výrobních faktorů které se rovnají ceně pronájmu.

Ve zkratce si vysvětlili co je to trh všeobecně, co jsou to výrobní faktory, co je to trh výrobních faktorů a jak fungují jeho ekonomické mechanizmy. Teď se podrobněji podíváme na teorii Trhu práce a vyřešíme jeden praktický příklad z této problematiky.

Trh práce

Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí na situaci na trhu práce, zejména na vývoj nabídky na tomto trhu. Na trhu práce aktivně vstupují do vzájemných vztahů domácnosti (představují ponuku práce), firmy (které determinuji dopyt po práci), odbory a stát (který je ovlivňován jak ponukou práce tak i dopytem po práci ve vzájemných tripartitních rokovaních). Všechny tyhle subjekty se podílejí na vytváření makroekonomické rovnováhy.

Poptávka po práci i nabídka práce jsou velmi heterogénni. Příčinou jsou zásadné odlišné požadavky, které kladou na vykonavatele pracovní činnosti různé pracovní obory. Dále tady rozlišujeme pojem zastupitelnost práce. Dvě různé profese se od sebe značně odlišují a například práce učitele a doktora má zastupitelnost téměř na nulové hodnotě. Mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací však může nastat asymetrická zastupitelnost. Tato zastupitelnost se liší z hlediska časového období, protože při přechodě pracovníka na jinou profesi je zapotřebí přeškolení.
Asi nejdůležitějším subjektem jsou domácnosti, které na trhu práce tvoří ponuku. Tahle ponuka je ohraničena více faktory:
üpočtem práceschopného obyvatelstva
üvýškou nominální mzdy
ücenovou hladinou
üdaňovým zatěžením