Poptávka po práci
Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce ,resp. při různých mzdových sazbách (mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce , při němž se vyrovnává mezní příjem z produktů práce s mezními náklady na práci, respektive mzdou. Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosu, tzn. ze se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.
Nabídka práce
Pracovní činnost může mít podobu práce ve firmě, tzn. pronájem práce na trhu práce, za účelem získaní peněz a podobu domácí práce. Domácí práce umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti. Práce ve firmě a domácí zaberou část dne, zbytek dne je volným časem. Jsou dvě možnosti využití času: práce, která je pronajímaná za mzdu a volný čas. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. V rámci denního časového fondu se spotřebitel rozhoduje, jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Funkce nabídky práce je také vztahem mezi cenou za jednotku práce a množstvím práce. Nabízející stranou je majitel výrobního faktoru práce – potencionální pracovník, který je ochoten nabídnout určité množství práce při určité ceně práce (mzdě) za jednu hodinu.
Substituční a důchodový efekt
Reakce nabízeného množství práce na zvýšení ceny jednotky práce (mzdy) je dvojí. První zachycuje substituční efekt, druhou důchodový efekt.
Při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobku a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas práci. Jedna se o substituční efekt.
Vyšší mzda zvyšuje reálny příjem a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Jedná se o důchodový efekt.
Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, tzn. při rovnovážně mzdě, která je daná průsečníkem tržní křivky poptávky po práci a tržní křivky nabídky práce. Je ještě třeba uvést, že se ve všeobecnosti rozlišuje cena práce při dokonalé konkurenci a cena práce při nedokonalé konkurenci. Při dokonalé konkurenci je cena práce stanovena trhem a jednotlivá firma nemá možnost se od rovnovážní ceny odchýlit. Pod pojmem rovnovážní ceny rozumíme mzdu na trhu práce za jednu hodinu.
Graf rovnováhy na trhu práce:
Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce. Jestliže je tržní mzdová sazba nižší než rovnovážná (w1) nabízené množství práce je nižší, než poptávkové. Nedostatek práce vede k tomu že mzda poroste. Nerovnováha bude existovat tak dlouho dokud se mzdová sazba nezvýší na rovnovážnou úroveň nebo pokud se nezmění nabídka nebo poptávka po práci. Jestliže bude mzdová sazba vyšší než rovnovážná (w2), nabízené množství práce je vyšší, než poptávané. Tlak nezaměstnanosti má tendenci stlačovat mzdy na rovnovážní úroveň.
Pozice státu na trhu práce
Dalším subjektem, který vstupuje na trh práce je stát. Tyhle zásahy státu ovlivňují fungování trhu práce i na straně ponuky i na straně dopytu. Základní význam tohoto subjektu je, že vytváří právní rámec trhu práce a ekonomickými nástroji ho ovlivňuje.
Působeni na straně dopytu: stát zaměstnává část pracovní síly v statním sektoru
Nepřímé působeni: prostřednictvím nástrojů které ovlivňují dopyt po práci (regionální politika, podpora soukromého podnikaní…)
Stát může ovlivňovat trh práce i daňovou politikou a systémem státních dotací.
Zásahy na straně ponuky práce jsou o moc širší než zásahy na straně dopytu. Jedná se hlavně o uskutečňování politiky vzdělávání a rekvalifikace, o finanční politiku a podobně. Stát se taky podílí na růstu kvalifikovaný pracovní síly, ovlivňuje úroveň inputu a outputu a to prostřednictvím politiky zaměstnanosti.
Příklady:
2. Pan Pospíšil potřebuje ke spokojenému životu vydělávat každý den 500KC. Znázorněte graficky jeho nabídku práce, jestliže víte že se mzdová sazba v jeho zaměstnání zvýši z 50 na 100KC/hod.
3. Jak může vzdělání zvýšit mzdu pracovníka, aniž by přitom vzrostla jeho produktivita ?
Vyšší vzdělání by se mělo odrazit na mzdě pracovníka bez toho aby vzrostla jeho produktivita práce.
Jednak by se měli do jeho vyšší mzdy promítnout obětované příležitosti v průběhu studia a taky vyšší odbornost jeho práce.
Závěr
V zkratce jsme si něco řekli o trhu všeobecně a o trhu výrobních faktorů a hlouběji jsme rozebrali problematiku trhu práce a ukázali jsme si jak řešit vzorové příklady.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie