Trh

Zeptáme-li se laika, co si představí, když slyší slovo trh, řekne vám nejspíš, že nejaké tržiště či namésti, kde se odehráva koupe a prodej nejrůznějších výrobku. Jedni tam přicházejí, aby prodali to, co předtím vyrobili a utržili peníze, jiní proto, aby nakoupili to, co si sami vyrobit nemohou. Jeden přichází na trh něco prodat, jiný něco nakoupit. Prodávající je na tomto trhu existenčně závislý.

Podíváme se li na trh očima odborníka, dostane náš pohled nový rozměr. Podstata ovšem zůstává stejná. Trh je vlastně oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Směnou sprostředkůvávají peníze. Na trhu se setkávají kupující a prodávající, aby prostřednictvím peněz směnili své výrobky a služby. Takovéto výrobky a služby označujeme jako zboží.

Rozlišujeme různé typy trhu z různých hledisek.
a)z hlediska územního
ütrh místní - pod trhem místním si můžeme představit například výměnu tovaru mezi několika málo obchůdkami v rámci jednoho města
ütrh národní - národním rozumíme trh v rámci státního celku
ütrh světový - tento trh je charakteristicky mezinárodním obchodem
b)z hlediska počtu zboží na trhy dílčí a agregátní
c)z hlediska předmětu koupě na trhy peněz, produktů a výrobních faktorů

My si nejdřív povíme něco o trhu výrobních faktorů.

Trh výrobních faktorů

Při výrobě ekonomických statků jsou využívány vzácné statky. Vzácné statky jsou tvořené výrobními faktory. V ekonomické teorii jsou nejčastěji uváděny tři obecné faktory – půda, práce a kapitál. Na trzích výrobku a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející stranou trhu, na trzích výrobních faktorů je tomu naopak: firmy poptávají a domácnosti nabízejí. Trh výrobních faktorů je představován nabídkou, jejímž subjekty jsou domácnosti, vlastníci výrobních faktorů. Domácnosti tyto výrobní faktory pronajímají firmám. Ceny výrobních faktorů se tvoří, obdobně jako na trhu ostatního zboží, na základě poměru poptávky a nabídky na trhu výrobních faktorů. Ceny, za které vlastníci výrobních faktorů, domácnosti, své výrobní faktory pronajímají, představují pro ně důchod, který jim přináší užitek. Tento užitek se domácnosti snaží maximalizovat.

Ceny za které firmy najímají výrobní faktory, představují pro ně náklad. Cílem každé firmy je maximalizace zisku, což , jak známo, je dosažení co největšího rozdílu mezi příjmy firmy a jejími náklady. Proto firma není ochotná za výrobní faktor, který používá, zaplatit více než je přínos tohoto faktoru k hodnotě výstupu (produkce).
Stejně jako na trhu výrobku a služeb, jsou určujícími elementy poptávka a nabídka, to znamená, poptávka a nabídka výrobních faktorů.

Tvoření cen výrobních faktorů
Křivka poptávky a nabídky má stejný tvar, jako na trhu výrobků a služeb. Také na těchto trzích působí zákon klesající poptávky (křivka poptávky má kladnou směrnici) a zákon rostoucí nabídky (křivka nabídky má kladnou směrnici). Příčiny této podobnosti jsou v určitém smyslu shodné: také na těchto trzích závisí poptávka a nabídka na ochotě a možnostech ekonomických subjektů nabízet a poptávat tyto vstupy.
Cena výrobního faktoru je cena spojena se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem. Říkáme o cenách výrobních faktorů které se rovnají ceně pronájmu.

Ve zkratce si vysvětlili co je to trh všeobecně, co jsou to výrobní faktory, co je to trh výrobních faktorů a jak fungují jeho ekonomické mechanizmy. Teď se podrobněji podíváme na teorii Trhu práce a vyřešíme jeden praktický příklad z této problematiky.

Trh práce

Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí na situaci na trhu práce, zejména na vývoj nabídky na tomto trhu. Na trhu práce aktivně vstupují do vzájemných vztahů domácnosti (představují ponuku práce), firmy (které determinuji dopyt po práci), odbory a stát (který je ovlivňován jak ponukou práce tak i dopytem po práci ve vzájemných tripartitních rokovaních). Všechny tyhle subjekty se podílejí na vytváření makroekonomické rovnováhy.

Poptávka po práci i nabídka práce jsou velmi heterogénni. Příčinou jsou zásadné odlišné požadavky, které kladou na vykonavatele pracovní činnosti různé pracovní obory. Dále tady rozlišujeme pojem zastupitelnost práce. Dvě různé profese se od sebe značně odlišují a například práce učitele a doktora má zastupitelnost téměř na nulové hodnotě. Mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací však může nastat asymetrická zastupitelnost. Tato zastupitelnost se liší z hlediska časového období, protože při přechodě pracovníka na jinou profesi je zapotřebí přeškolení.
Asi nejdůležitějším subjektem jsou domácnosti, které na trhu práce tvoří ponuku. Tahle ponuka je ohraničena více faktory:
üpočtem práceschopného obyvatelstva
üvýškou nominální mzdy
ücenovou hladinou
üdaňovým zatěžením
Poptávka po práci
Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce ,resp. při různých mzdových sazbách (mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce , při němž se vyrovnává mezní příjem z produktů práce s mezními náklady na práci, respektive mzdou. Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosu, tzn. ze se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.

Nabídka práce
Pracovní činnost může mít podobu práce ve firmě, tzn. pronájem práce na trhu práce, za účelem získaní peněz a podobu domácí práce. Domácí práce umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti. Práce ve firmě a domácí zaberou část dne, zbytek dne je volným časem. Jsou dvě možnosti využití času: práce, která je pronajímaná za mzdu a volný čas. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. V rámci denního časového fondu se spotřebitel rozhoduje, jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Funkce nabídky práce je také vztahem mezi cenou za jednotku práce a množstvím práce. Nabízející stranou je majitel výrobního faktoru práce – potencionální pracovník, který je ochoten nabídnout určité množství práce při určité ceně práce (mzdě) za jednu hodinu.

Substituční a důchodový efekt
Reakce nabízeného množství práce na zvýšení ceny jednotky práce (mzdy) je dvojí. První zachycuje substituční efekt, druhou důchodový efekt.
Při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobku a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas práci. Jedna se o substituční efekt.
Vyšší mzda zvyšuje reálny příjem a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Jedná se o důchodový efekt.

Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, tzn. při rovnovážně mzdě, která je daná průsečníkem tržní křivky poptávky po práci a tržní křivky nabídky práce. Je ještě třeba uvést, že se ve všeobecnosti rozlišuje cena práce při dokonalé konkurenci a cena práce při nedokonalé konkurenci. Při dokonalé konkurenci je cena práce stanovena trhem a jednotlivá firma nemá možnost se od rovnovážní ceny odchýlit. Pod pojmem rovnovážní ceny rozumíme mzdu na trhu práce za jednu hodinu.

Graf rovnováhy na trhu práce:
Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce. Jestliže je tržní mzdová sazba nižší než rovnovážná (w1) nabízené množství práce je nižší, než poptávkové. Nedostatek práce vede k tomu že mzda poroste. Nerovnováha bude existovat tak dlouho dokud se mzdová sazba nezvýší na rovnovážnou úroveň nebo pokud se nezmění nabídka nebo poptávka po práci. Jestliže bude mzdová sazba vyšší než rovnovážná (w2), nabízené množství práce je vyšší, než poptávané. Tlak nezaměstnanosti má tendenci stlačovat mzdy na rovnovážní úroveň.

Pozice státu na trhu práce
Dalším subjektem, který vstupuje na trh práce je stát. Tyhle zásahy státu ovlivňují fungování trhu práce i na straně ponuky i na straně dopytu. Základní význam tohoto subjektu je, že vytváří právní rámec trhu práce a ekonomickými nástroji ho ovlivňuje.
Působeni na straně dopytu: stát zaměstnává část pracovní síly v statním sektoru
Nepřímé působeni: prostřednictvím nástrojů které ovlivňují dopyt po práci (regionální politika, podpora soukromého podnikaní…)
Stát může ovlivňovat trh práce i daňovou politikou a systémem státních dotací.

Zásahy na straně ponuky práce jsou o moc širší než zásahy na straně dopytu. Jedná se hlavně o uskutečňování politiky vzdělávání a rekvalifikace, o finanční politiku a podobně. Stát se taky podílí na růstu kvalifikovaný pracovní síly, ovlivňuje úroveň inputu a outputu a to prostřednictvím politiky zaměstnanosti.

Příklady:
2. Pan Pospíšil potřebuje ke spokojenému životu vydělávat každý den 500KC. Znázorněte graficky jeho nabídku práce, jestliže víte že se mzdová sazba v jeho zaměstnání zvýši z 50 na 100KC/hod.

3. Jak může vzdělání zvýšit mzdu pracovníka, aniž by přitom vzrostla jeho produktivita ?

Vyšší vzdělání by se mělo odrazit na mzdě pracovníka bez toho aby vzrostla jeho produktivita práce.
Jednak by se měli do jeho vyšší mzdy promítnout obětované příležitosti v průběhu studia a taky vyšší odbornost jeho práce.

Závěr
V zkratce jsme si něco řekli o trhu všeobecně a o trhu výrobních faktorů a hlouběji jsme rozebrali problematiku trhu práce a ukázali jsme si jak řešit vzorové příklady.