1. Život

Platónův největší žák i odpůrce se narodil roku 384 před Kristem ve Stageiře v Thrákii, dnešním Řecku, v rodině lékařů. Jako mladý přišel do Athén, kde byl po dvacet let žákem Platónovy Akadémie. Již tehdy mezi ním a jeho o čtyřicet let starším učitelem vyvstávaly určité názorové neshody. Po Platónově smrti odešel do Atarnea v Malé Asii na dvůr někdejšího spolužáka, který se mezitím stal diktátorem a oženil se s jeho adoptivní dcerou. Odtud odešel na Assos a do Mytilény a konečně k makedonskému dvoru, kam ho povolal král Filip, aby převzal výchovu jeho patnáctiletého syna Alexandra, později zvaného Velikým. Zde zůstal až do roku 335 před Kristem, kdy Alexander nastoupil na trůn. Tehdy se Aristoteles vrátil do Athén, kde otevřel vlastní filozofickou školu, zvanou Lykeion (Lyceum), těšící se přízni Alexandrova dvora, nikoli však protimakedonsky smýšlejícím athénským politikům. Zde rozvinul rozsáhlou badatelskou a pedagogickou činnost. Založil si také velkou soukromou knihovnu a přírodovědeckou sbírku rostlin a zvířat z celého, tehdy známého světa. Alexander prý poručil svým zahradníkům, lovcům a rybářům, aby zaslali Aristotelovi vzorky všech vyskytujících se druhů rostlin a živočichů. Aristoteles si také za účelem srovnání pořídil sbírku všech známých státních ústav. Celkem jich nashromáždil 158. Po dvaceti letech fungování Lykeionu se Aristoteles dostal do politických nesnází. Za prvé se pokazil jeho vztah s Alexandrem a za druhé na něj, jako na Alexandrova přítele a zastánce makedonské politiky, jež Athény připravila o svobodu, zanevřeli jeho spoluobčané. Po náhlém Alexandrově skonu v roce 321 před Kristem byl Aristoteles obžalován, stejně jako Sokrates, z bezbožnosti. Hrozícímu trestu smrti se vyhnul útěkem na Chalkidu, aby, jak řekl, neposkytl Athéňanům druhou příležitost prohřešit se proti filozofii. Následujícího roku zde v osamění exilu zemřel. 2. Životní dílo

Aristotelovo dílo představuje vrchol starověké filozofie. Poměrně rozvinuté starší vědy (např.