Základní směry psychologie:
1.Behaviorismus – nejdůležitější směr do dnešní doby. Tento směr se objevuje na počátku 20. století, navazuje ve všem na Wundta, kritizuje introspekci. Považuje psychologii jako vědu o chování.Zkoumat je možné to, co je navenek – chování. Začátky zkoumání byly nejprve na zvířatech, kde navázali na I. P. Pavlova. S – stimulus (podnět), R – reakce (odpověď). Základní schéma behaviorismu S – R. (např. krysa v bludišti – každý pokus kratší doba způsobeno učením). Aplikovat tuto teorii u lidí se projevilo jako problematické.
Zakladatelem teorie J. B. Watson, učitel teorie Skinner.
Člověk se nedá objektivně zkoumat, protože jeho nitro nelze otevřít. U každého člověka působí podnět jinou reakcí – výsledek není nikdy stejný. Upravili schéma na S – O – R. Organismus – to jak odpovídá záleží na fyziologickém stavu člověka.
Neobehaviorismus – různé testování, měření. Výsledky jsou ověřitelné

2.Tvarová psychologie – navázala na Wundta – nejdůležitější je zkoumat vnímání. Zakladatel M. Werthemer – nesouhlasil se skládáním počitků - vnímání je daleko složitější proces, ovlivňují jej předchozí zkušenosti, naladění, emoce. Vytvořili tvarové zákony vnímání.

3.Psychoanalýza – zakladatel S. Freud. původně neurolog, blízký vztah k učení neobehaviorismu, ale později změnil názor. Důležitá je introspekce – výpověď člověka o sobě samém. Naše psychika je něčím předurčena, rodíme se s našimi pudy, které tvoři základ utváření – nejdůležitější sexuální pud.
Žáci Freuda – Adler, Jung – nesouhlasili se sexuálními pudy, jinak používali stejné metody a nazvali své vědy:
Adler – individuální psychologie (přesvědčen, za hlavní silou je touha po moci, někam patřit)
Jung – analytická psychologie
Tato učení se shrnují do hlubinné psychologie – psychologii ovládají temné síly v podvědomí. Ranní zážitky uložené v nevědomí a o kterých ani nevíme. Ke zkoumání se užívá introspekce – Freudova metoda mluvit vše co mne napadne bez rozumu.
Adler – hlavní silou je touha po moci, úspěchu a někam patřit. Pokud v dětství zažívám neúspěch může to přerůst v dospělosti v pocit méněcennosti – analýzy psychologie méněcennosti. Děti když zlobí tak jen proto, že vyžadují pozornost. Věnoval se především dětem.
Jung – zajímala jej filosofie a mytologie. Přesvědčen, že všichni lidé mají něco společného co je uloženo v kolektivním nevědomí uložené v pohádkách, mýtech (boj dobra a zla). Nejen duševní, ale i duchovní stránka je důležitá pro strukturu osobnosti, kterou se Jung zabýval – introverze, extroverze.