Řeč
- myšlení je definováno jako operace se znaky a těmi znaky mohou být slova a pojmy. Vývoj řeči a myšlení je spolu vzájemně těsně spojeno. Každý pojem je jak konkrétní tak zobecněný – vývojově postupuje od konkrétního k obecnému.

Rozlišujeme tři funkce:
1)expresivní – vyjádření pocitu myšlenek, přání,
2)sociální, komunikační – dorozumění se s jinými, kteří mají společný jazyk,
3)poznávací – zpracovávané informace, myšlenky jsou kumulovány do vět.

Vnitřní řeč – vyvinula se z egocentrické, která je typická pro děti předškolního věku. Říkají si nahlas co dělají, tato řeč není nikomu určena. Je velmi zjednodušená, spořádává vlastní myšlenky. Postupem s dospíváním ustupuje a přeměňuje se do vnitřní řeči, která slouží k uspořádání myšlenek, zorientování se ve vlastních problémech. Tato řeč je útržkovitá, nesrozumitelná pro jiné, přeskakujeme v ní z tématu na téma.

Představy a fantazie
Představy jsou obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, které vystupují ve vědomí (paměti) člověka vědomě i nevědomě jako paměťové stopy. Jsou to kopie vjemů - toho co jsem dříve vnímali

Rozdíl mezi vjemem a představou
–vjem má objektivní povahu je skutečný - představa má subjektivní povahu je neskutečná.
–vjemy bývají úplné a detailní – představa je neúplná a mizí, rozplývá se,
–vjemy bývají živější než představy, jsou barevné,
–představy můžeme libovolně vyvolávat a měnit.

Základní rozdělení představ je podle smyslů – nejčastější zrakové a sluchové.

Zvláštní druhy představ – přechod mezi vjemem a představou
Paobraz, následný obraz – doznívání vjemu, souvisí se senzorickou pamětí, obraz je komplementární dojem (pohled do slunce přechází do černé),
Eidetický obraz – představa, která se ostrostí a úplností přibližuje vjemu. Je typická pro děti, v období dospívání mizí (tzv. fotografická paměť – detailní popis stránky knihy).