Rozlišujeme tři normální stavy vědomí – bdění, ospalost, spánek. Tyto stavy se liší v bdělosti, schopnosti se soustředit, schopností reagovat a orientací. Měří se na EEG, kde je měřena různá frekvence - nejvyšší stav vědomí je při bdění – alfa rytmus. Beta rytmus – pomalejší, Delta – při spánku. Ve spánku jsou dvě fáze REM a NREM. REM fáze přichází asi po 70 minutách spánku, první je dlouhá asi 10 minut, další 20 až 30 minut – v této fázi se zdají sny 5 – 10 snů. Sny si nejlépe pamatujeme v REM stavu těsně po probuzení.

Poruchy spánku:
Insomnie – ospalost jako subjektivní pocit nedostatku spánku – někdy objektivní nebo i neobjektivní.
Narkolepsie – člověk s touto poruchou upadá do dřímoty během dne na 15 – 30 minut – usíná v půli věty.
Apnoe – zástava dechu ve spánku – musí jich být velmi mnoho 100 za noc. Zástavou dechu ve spánku má několikrát za noc každý člověk, avšak si to neuvědomuje. Člověk s nemocí, když si vezme prášek na spaní se nemusí vzbudit.
Změněné stavy vědomí – patologické stavy vědomí – vysoká horečka, alkohol, drogy, poškození mozku.

Vnímání
1.proces recepce = čití – počitek
2.proces percepce – zde se zapojují i další procesy – vjem

Recepce – k počitku je potřeba smyslových orgánů – zrak, kynestetický, chuť, hmat, čich. Každý smyslový orgán se skládá ze tří částí – receptoru (tyčinky a čípky v sítnici)
smyslové dráhy – nervový vzruch se přenáší ústřední
nervovou dráhou
kurové centrum – v mozku vzniká počitek
Dolní absolutní práh – minimální práh pro zaznamenání počitku
Horní absolutní práh – maximální práh pro zaznamenání bolesti
Receptory máme smyslové – vnější – smyslové orgány
- vnitřní – z orgánů
Podle těchto poznáme, odkud nás to bolí.