Pozornost
- charakterizována jako výběr neboli selekce vnímání, které je hlavním činitelem pozornosti. Na něco se zaměřím, něco vynechám.
Fyziologickým základem je orientačně pátrací reflex základ neúmyslné pozornosti. Reflex nám pomáhá přežít, upozorňuje na podnět, který by nás mohly ohrozit. U neúmyslného reflexu nezapojujeme svou vůli, je na vše co se náhle změní, kde je nebezpečí apod. U úmyslné pozornosti zapojujeme svou vůli.
Další vlastnosti pozornosti:
hloubka pozornosti – schopnost se koncentrovat, intenzita
stálost pozornosti – délka pozornosti. Na jeden podnět jsme schopni se soustředit max. 15 sekund. Delší délka pozornosti je dosahována přenášením pozornosti, dva typy:
1.oscilace – těkání z jednoho detailu objektu na druhý v rámci objektu.
2.fluktuace – přenáším svou pozornost z jednoho objektu na druhý.
Díky přenášení pozornosti jsme schopni věnovat svou pozornost asi 20 minut na jeden objekt, po této době člověk svými myšlenkami ujede někam jinam na rozdílnou dobu podle charakteru člověka – někdo déle, někdo méně.

Schopnosti
- vnitřní dispozice k nějaké určité činnosti, výkonu jak psychického tak motorického rázu. Při určitém druhu činnosti smícháváme více činností a to jakou míru schopností máme se odráží na našem výkonu.
Vnitřní činitelé - motivace
emoční nálada
Vnější činitelé - fyzikální – teplo, žízeň apod.
sociální – povzbuzování, odrazování.
Mírou schopností měříme výkon a je těžko jednoznačně říci, když někdo nemůže podat výkon, čím je to způsobené. Výkon člověka neodráží jen schopnosti.
Rozlišujeme schopnosti: na obecné – v celé řadě činností
na specifické – projevují se jen ve specifických činnostech – hudební, matematické apod.
Neschopnost – průměrné schopnosti – nadprůměrné schopnosti, nadání, talent – výjimečné nadání, genialita