Gordon Allport (1897 – 1967)
Narodil se v male obci ve state Indiana ve Spojenych Statech. Jeho rodice davali velky duraz na vzdelani. Allport vystudoval Harvard a pak ucil ruzne po svete. Stravil rok v Istanbulu, cestou zpet se zastavil u Freuda ve Vidni. Také studoval rok v Nemecku a rok ve Velke Britanii. Po navratu do USA udelal souhrn všech moznych teorii, s kterymi se po Evrope setkal a které ho oslovili. Po cely svůj život si ve sve praci uchovaval silne interkulturalni a interdisciplinarni zamereni, které také podporoval u svých studentu.
Vyucoval první kurs teorie osobnosti ve Spojenych Statech. Zemrel v roce 1967 na rakovinu.
POVAHA OSOBNOSTI
Allport dava velky duraz na individualitu kazdeho člověka. Osobnost nepovazuje pouze za pojem vyvozeny z chovani, ale za něco, co v cloveku opravdu existuje. (Osobnost je něco a dela něco). Je to dynamicka struktura, kterou je potreba vnimat v procesu pozvolneho rozvijeni. Je svou povahou psychofyzicka. To vyzaduje spolecne fungovani mysli a tela.
Vse, co jedinec cini, Allport oznacuje jako charakteristicke chovani a mysleni. To zahrnuje vsechny vnejsi i vnitrni procesy, které pomahaji preziti, osobnimu rustu a sebeuskutecneni.
Allport také rozlisuje TEMPERAMENT a CHARAKTER. To jsou ovšem pouze stranky osobnosti, nikoli jakesi zvlastni oblasti v ni.
SVOBODA JEDINCE
Allport voli stredni cestu. Lide mají svobodu utvaret svůj život, ale nemohou se odprostit od svých fyziologickych potreb, od vlivu drivejsiho uceni a zkusenosti ani od prave pusobicich vlivu okoli.
PROPRIUM A VYVOJ OSOBNOSTI
Allport popisuje vyvoj ”ja” v osmi funkcich propria (=”svůj vlastní”):
1. TELESNE ”JA” (prostrednictvim pocitu tela proziva kojenec první stranku jastvi.)
2. IDENTITA ”JA” (zavisi na kontinuite v case, napr. na pamatovani si myslenek a cinu z minula, a uvedomovani si, ze tyto myslenky a ciny patri teze osobe).
3. SEBEUPLATNENI (miva konotaci ”nestydateho sebeprosazovani”. Ovšem sebelaska muze byt velmi zdrava věc, a i potrebna. Jde o urcitou miru hrdosti.)
4. ROZRUSTANI ”JA” (tim, ze se clovek identifikuje s jinymi, zvetsuje rozsah sebeangazovanosti.)
5. RACIONALNI RESENI (oznacuje zdroj uvazovani a zvladani problemu.)
6. SEBEOBRAZ (zahrnuje to, jak clovek sam sebe vnima (jako Rogersovo ”realne ”ja”), a jeho predstavu, jakym by se rad stal (idealni ”ja”).
7. SNAZENI PLYNOUCI Z ”JA” (vztahuje se k motivaci, která vede ke ”sjednoceni osobnosti” a zahrnuje planovani, zajmy, reseni problemu atd.)
8. POZNAVAJICI ”JA” (vznika jako konecny a nevyhnutelny postulat. Zahrnuje vznik sebeuvedomeni, hodnotove orientace a utvareni zivotni filozofie).
RYSY A OSOBNÍ DISPOZICE
Allport se brani predstave, ze by vsem zivym lidskym bytostem mela byt vnucena ”uniformni sestava rysu”, která vyjadruje znaky chovani velkeho mnozstvi lidi. Namisto toho zavadi pojem OSOBNÍ DISPOZICE. Ta je jedinecna a relativne soudrzna.
Osobní dispozice jsou usporadany do této hierarchie:
1. KARDINALNI DISPOZICE – je to primarni vlastnost člověka, něco, co je pro nej typicke, vlastní, něco, co ma rad (at uz to je on sam, ci peníze). Nekdy to je taky nazyvano ”vyznacny rys”, ”vudci vasen”, ”hlavni sentiment”, ”jednotici tema” ci ”koren zivota”.
2. CENTRALNI DISPOZICE – maji pro jedince velky vyznam, jsou napadne a jsou soudrzne. Vystihuji stredni body bezneho chovani osoby. (Tyto vlastnosti se obvykle uvadeji v dobře napsanem doporucujicim dopise.)
3. SEKUNDARNI DISPOZICE – jsou pro jedince méně vyznamne a také jsou méně soudrzne. Jsou doplnkem centralnich dispozic v beznem zivote tam, kde to situace pripousti.
FUNKCNI AUTONOMIE
Motivace existuje vždy v pritomnosti, avsak chovani, které v minulosti plnilo urcity ucel, často pretrvava bez ohledu na svůj puvodni ucel.
Funkcni autonomie muze znamenat něco negativniho, ale muze byt také tvorive vyuzita.
1. PERSEVERUJICI FUNKCNI AUTONOMIE – je v podstate nesmyslnou rutinou, navykem. Je to mechanicke chovani bez vlastní hodnoty, které Allport nazyva ”procesem nizke urovne”.
2. Z ”JA” VYCHAZEJICI (propriate) FUNKCNI AUTONOMIE – je proces, který dava drive ustavenemu chovani novy vyznam.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Psychológia
Dátum pridania: | 17.01.2005 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | Myscho98 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 6 969 | |
Referát vhodný pre: | Základná škola | Počet A4: | 26.9 |
Priemerná známka: | 2.94 | Rýchle čítanie: | 44m 50s |
Pomalé čítanie: | 67m 15s |
Zdroje: Drapela, Victor J.: Prehled teorii osobnosti (A review of personality theories). Praha, Portal 1998.
Podobné referáty
Psychológia | SOŠ | 2.9828 | 5214 slov | |
Psychológia | SOŠ | 2.9649 | 3270 slov | |
Psychológia | GYM | 2.9726 | 2023 slov | |
Psychológia | SOŠ | 2.9712 | 267 slov | |
Psychológia | ZŠ | 2.9619 | 1876 slov | |
Psychológia | GYM | 2.9757 | 211 slov | |
Psychológia | GYM | 2.9497 | 1114 slov | |
Psychológia | GYM | 2.9747 | 203 slov |