4. INTERPERSONALNI TEORIE

Karen Horneyova (1885 – 1952)

Narodila se v Hamburgu v Nemecku prisnemu otci a o hodne mladsi a milejsi matce, kterou dost obdivovala. Chodila na cirkevni gymnazium, kde prozivala znacne konflikty, protože nedavala Bibli takovy vyznam. Posleze nastoupila na lekarskou fakultu, kde byla mezi muzi velmi popularni. Vzala si pravnika a ekonoma Oskara Horneyho, s kterym se zaroven také rozvedla.
V jednom svém obdobi prodelala psychoanalyticky vycvik v Berline, pak odjela do Spojenych Státu, kde nejprve ucila a pak se zacla venovat psychiatricke praci. Sledovala rozdily v druzich neuroz mezi svymi evropskymi a americkymi pacienty a tento vhled posilil jeji presvedceni, ze spolecenske hodnoty a kultura dane země mají hlavni ulohu při utvareni osobnosti člověka, a to jak ve zdravych, tak i v patologickych dimenzich.
Prosazovala rovnost zen ve spolecnosti, propagovala pochopeni pro specifika zenske psychologie a odmitala Freudovu myslenku vrozene fyziologicke menecennosti, která se projevuje zavidenim penisu.

HLAVNI BODY TEORIE KAREN HORNEYOVE

Karen Horney souhlasila s tim, ze zazitky v detstvi mají znacny vliv na utvareni osobnosti. Ovšem jeji pojem zakladni uzkosti byl zakotven v socialnich faktorech prostredi ditete.
Ve všech svých dilech spojuje prvky psychoanalyzy se silnym socialnim hlediskem.

ZAKLADNI UZKOST DITETE
Deti se rodi do světa plneho obtizi. Jsou ovlivnovany neurotickymi dospelymi. Zdanlive nekonecny proud rozpornych sdeleni z dospeleho světa dite mate a pusobi, ze se citi bezmocne a osamocene. Dite se citi nejiste, stava se precitlivelym a snadno zranitelnym. Namisto rozvijeni pocitu nalezeni dite premaha zakladni uzkost, kterou Horney definuje jako ”pocit osamocennosti a bezmocnosti vuci potencialne nepratelskemu svetu”.

VZTAH S DRUHYMI LIDMI
Aby dite prekonalo zakladn uzkost a ziskalo urcity pocit bezpeci, vyuziva ruznych interpersonalnich vztahu. Horney je tridi takto:
1. POHYB K LIDEM (dite se snazi ziskat dobrou vuli svých rodicu a ostatnich)
2. POHYB PROTI LIDEM (vyjadruje neduveru vuci spolecnosti, dite voli agresivni pristup, chce mit navrh a porazit ostatní.)
3. POHYB OD LIDI (dite ma pocit, ze mu nikdo nerozumi nebo na nem nikomu nezalezi, a tak se izoluje a zije ve svém vlastnim svete)

Dusevni zdravi najdeme pouze v prirozenem, spontannim spojeni těchto tri zpusobu vztahovani se k druhym v zavislosti na povaze ruznych zivotnich situaci.
Vysoce ohrozene dite se strnule drzi pouze jednoho z techto tri pristupu.
Neuroticke potreby dospelych lidi mají také priciny v mladi, jsou nevedome a vyznacuji se nutkavosti. Daji se lecit psychoanalyzou, ale Karen Horney veri, ze každý clovek je schopen svepomoci, a ze život sam je ozdravny proces, v kterem se clovek muze sve neurozy zbavit.