Harry Stack Sullivan (1882 – 1949)

POJEM OSOBNOSTI
Sullivan nepricita osobnosti realnou samostatnou existenci, povazuji ji pouze za vysledek interpersonalnich vztahu, které mají svůj pocatek v detstvi a trvaji po cely život. Za první interpersonalni zkusenost poklada jev ”prs v ustech”. Ten muze mit vliv na interpersonalni vyvoj ditete, zalezi na emocnim stavu matky a na tom, jake signaly při kojeni vydava a jak je dite prijima.

PRIZPUSOBENI OSOBNOSTI: SOCIALNI, SEXUALNI A KOGNITIVNI
Rozvoj osobní zralosti a sebenaplneni vyzaduje podle Sullivana kombinaci patricnych vyvojovych pochodu v oblasti socialni, sexualni a kognitivni. Pokud kazda z těchto oblasti nedospela na primerenou vyvojovou uroven, nelze dosahnout adaptace osobnosti.
(Sullivanova vyvojova stadia a jeho duraz na sexualni dimenzi pripominaji prvky Freudovy teorie.)

DYNAMISMUS lze chapat jako hlavni stavebni jednotku interpersonalni dimenze osobnosti – vzorec transformace energie. Dynamismus slasti je Sullivanuv vyraz pro instinktove pudy – ”urcite tenze v oblasti genitalu ci s genitaly souvisejici”.

KOGNITIVNI VYVOJ
Sullivan predpoklada tri vyvojova stadia poznani:
1. PROTOTAXICKE POZNANI – dotekove, zrakove, sluchove, jednoduse smyslove vjemy novorozencu a jejich okamzite stavy vychazejici z novych zkusenosti
2. PARATAXICKE POZNANI – dite zacina objevovat vztahy mezi udalostmi, i když ne vždy logicky.
3. SYNTAXICKE POZNANI - je totozne s plne rozumovym a logickym usuzovanim, které je priznacne pro zralejsi deti a dospele.

TENZE
Sullivan predpoklada dva protikladne stavy mysli, které pojmenovava ABSOLUTNI EUFORIE a ABSOLUTNI TENZE (neboli hruza). Kazdy prirozene usiluje o tu euforii, ale vetsinou prevlada i mirna tenze, která muze byt zpusobena bud opomenutymi potrebami organismu (to muze v pokrocilem stavu vyvolat apatii) ci uzkosti (která muze vyustit v samnolentni odpoutani.)

SYSTÉM ”JA” a SUBLIMACE
Každý clovek prirozene touzi po uspokojeni svých potreb a interpersonalnim bezpeci (coz je opak uzkosti).
Systém ”Ja” je dynamismus pomahajici ditete vyhnout se zakazum od rodicu (dospelych) a vytvorit tim jakousi lepsi atmosferu. Je to zpusob uniku z neprijemnych situaci.
Sublimace je pak dynamismus, který zabranuje vytvareni neprijemnych situaci. Jde tam o pouziti jiné spolecensky prijatelnejsi cinnosti, která uspokojuje casti motivacniho systemu, který zpusobil nesnaze. Tyto dva dynamismy jsou jakymisi obrannymi mechanismy, které pomahaji diteti vyrovnat se s uzkosti prostrednictvim pozitivnich interpersonalnich vztahu.

PERSONIFIKACE
Proces, při kterem si dite vytvari predstavy o sobe (”ja”) a svém okoli (”neja”) a rozlisuje mezi nimi. ”Ja” je navíc hodnoceno ditetem na zaklade interpersonalnich vztahu s druhymi vyznamnymi osobami. Vysledkem je dodateca personifikace ”dobreho ja” nebo ”spatneho ja”.