5. PSYCHOSOCIALNI TEORIE

Erich Fromm (1900 – 1980)

Narodil se v Nemecku v ortodoxni zidovske rodine. Tamni antisemitske prostredi mu prilis nevyhovovalo. Zacal se venovat psychologii, ale zaroven i filozofii a sociologii. Obdivoval Marxe i Freuda a usiloval o jakysi kompromis mezi temito dvema osobnostmi, který by dal dohromady lepsi část jejich teorii a zbytek nejak doladil. Ovšem, spise nez za marxistickeho teoretika se povazoval za dialektickeho humanistu.
Formalni psychoanalyticky vycvik ziskal v Mnichove a v Berline, kde se také setkal s Karen Horney. Jejim vlivem se odklonil od Freudovy psychoanalyzy, i když se stále povazoval za jeho verneho zaka.
Emigroval nejdrive do Spojenych Státu, kde také chvili ucil, pak do Mexika, a nakonec zemrel v roce 1980 ve Svycarsku, pote co se tam nejakou dobu venoval odborne praci.

HLAVNI DURAZ FROMMOVY TEORIE
Vnimal zivoty jednotlivcu v celkove perspektive spolecnosti, byl kriticky vuci negativnim vlivum moderni spolecnosti a daval duraz na uvedomeni si sebe sameho a sve vnitrni hodnoty.
Zakladnim znakem lidske povahy je svoboda, kterou leckdo neumi uzivat. Clovek se proto musí snazit delat hodnotova rozhodnuti, rozvijet produktivni zamereni zivota a objevit krasu altruistickych postoju.

POJEM OSOBNOSTI
Fromm definuje osobnost jako ”celek zdedenych a ziskanych dusevnich vlastnosti, které jsou pro jedince priznacne a cini kazdeho jednotlivce jedinecnym”.
Rozlisoval dve slozky osobnosti: TEMPERAMENT a CHARAKTER. Zatimco temperament je spise zdedeny a nemá zadny eticky vyznam, charakter predstavuje vlastní problem etiky; vyjadruje miru, v niz jedinec uspel v umeni zit.

TEMPERAMENT je hlavnim nastrojem osobnosti, svou povahou je konstitucni a znacne trvaly. CHARAKTER se oproti tomu utvari hodnotovymi volbami jedince, ovlivnovanymi sociokulturnim pusobenim okoli.

PRODUKTIVNI a NEPRODUKTIVNI CHARAKTER
Obvykle se v jedinci vyskytuji soucasne. Povaha obou vzorcu je zalozena na dvou zakladnich procesech: 1. Socializaci (clovek si vytvari vztah k druhym a sobe a je ochoten poskytovat jim peci) a 2. Asimilace (clovek si prisvojuje zadouci predmety).

1. PRODUKTIVNI CHARAKTER spociva v obdarovavani druhych prostrednictvim lasky a práce.
2. NEPRODUKTIVNI CHARAKTER je zalozen na predpokladu, ze jedinec není schopen produkovat, a proto musí to, co potrebuje, dostavat od druhych; toho muze docilit bud svým pasivnim chovanim, nebo nejakym aktivnim usilim, napr. vykoristovanim.

Pod zahlavim ”neproduktivni orientace” vypocitava Fromm ctyri typy:
1. RECEPTIVNI ORIENTACE (veskere hmotne a psychologicke zajisteni je ocekavano od vnejsich zdroju.)
2. KORISTNICKA ORIENTACE (také vse ocekava z vnejsich zdroju, zaroven je tato osoba rozhodnuta to co potrebuje uloupit.)
3. HROMADIVA ORIENTACE (chce si uchovavat nashromazdeny majetek, distancuje se od ostatnich a vytvari si obranne prostredky proti nim.)
4. TRZNI ORIENTACE (vse se ziskava procesem vymeny, trh urcuje hodnotu věci. Také: jednotlivci nejsou hodnoceni podle toho, jaci jsou, ale podle toho, jaky dojem cini.)

LIDSKE POTREBY A LASKA
Fromm pocita s peti hlavnimi potrebami jedince:
1. potreba vztazenosti
2. potreba transcendence
3. potreba zakorenenosti
4. potreba identity
5. potreba orientacniho ramce
Sila, která podporuje vztazenost a pritom uchovava identitu, je zrala laska (pouze u produktivni charakterove orientace). LASKA je aktivni silou v cloveku, je to jakysi zaklad vseho. Umeni milovat je zakladem zdraveho psychickeho stavu člověka. Frommova psychoterapie pracuje s tim, aby dokazala v cloveku obnovit jeho schopnost milovat.