referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Cecília
Piatok, 22. novembra 2024
Zálohovací mechanika
Dátum pridania: 27.10.2005 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Einstein
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 9 155
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 34.5
Priemerná známka: 2.96 Rýchle čítanie: 57m 30s
Pomalé čítanie: 86m 15s
 

Úvod :

V této seminární práci bychom chtěli věnovat svou pozornost zálohovacím médiím a mechanikám, které jsou velice důležitými prostředky informačních systémů. Asi každý kdo se setkává ve své práci a v životě s výpočetní technikou musí dbát o bezpečnost svých dat, své práce a potřebuje uskutečňovat přenos výsledků své práce mezi více počítači, či stanicemi. Je potřeba zřizovat si kopie svých prací, ale i např. softwarového vybavení pro případ havárie pevného disku, serverových disků, celého počítače či sítě, ale i proti zlým úmyslům ostatních lidí (viry, krádeže), či živelným pohromám. K těmto účelům právě slouží zálohovací prostředky. To jakým způsobem si každý tuto archivaci provede, záleží čistě na jeho subjektivních potřebách, tzn. jak velké množství dat chce archivovat, je-li dále potřeba tuto archivaci obnovovat, jak často s ní chce pracovat a jaké klade požadavky na rychlost práce (vyhledávání, přenos, záznam) a jaké finanční prostředky hodlá na toto vynaložit. Tato seminární práce vznikla do předmětu Technické prostředky informačních systémů. 1. Vysokokapacitní diskety

1.1 Úvod -Bez disket to nepůjde

Poslední léta se nesou ve znamení obrovského rozvoje výpočetní techniky.

Výkon procesoru a grafických karet, velikost a přenosová rychlost pevných disků, otáčky mechanik CD-ROM, ale i nároky nových aplikací, to vše se v posledních letech dramaticky zvyšovalo. V počítači však zůstává stále stejná a pomalá disketová mechanika, která používá diskety s kapacitou 1,44 MB. Některé jejich funkce postupně převzala jiná zařízení, a tak dnes již nikdo nespouští programy z disket, ale z pevného disku, k instalaci programů se používá většinou disk CD-ROM a k zálohování řada různých mechanik a médií.

Magnetická technologie je levnější než srovnatelná magnetooptická, proto v poslední době zaznamenává velký vývoj. Každému je dnes jasné, ze klasická floppy disketa 1,44 MB je již zastaralá. Ovšem přenosné médium tohoto typu je téměř nepostradatelné - vždyť v každém počítači je dnes floppy mechanika. Tím pádem se otvírá lákavý trh pro výrobce, kteří se pokoušejí nabídnout své řešení. Na první pohled se jednotlivé verze velmi podobají, ale standard se teprve hledá. Nyní jde především o to, kdo se na trhu dokáže prosadit.

Byly sice nesmělé pokusy o výměnu disketové mechaniky, ale "třiapůlka" odolala jak projektu diskety formátu ED s kapacitou 2,88 MB (mocně podporovaného firmou c), která se především kvůli vysoké ceně nijak podstatně nerozšířila, tak Flopticalu, mechanice pro 3,5” média, jejíž kapacita je 21 MB. Tato mechanika je schopna práce i s běžnými disketami a připojuje se prostřednictvím rozhraní SCSI. Předem bych chtěl upozornit, že neexistuje ostrá hranice mezi velkokapacitní disketovou jednotkou a přenosným pevným diskem. Obě kategorie mohou používat stejných principů ukládání dat a skutečně záleží na subjektivním pocitu. V posledních dvou letech jsme tedy svědky nástupu nových médií. Největší slávu na poli záznamových a zálohovacích zařízení ovšem zatím sklízí americká společnost Iomega. Co za tím vlastně vězí?

1.2 Iomega
Nebývalý úspěch společnosti Iomega, která se proslavila zejména svými disketovými mechanikami Zip a Jaz, vyvolal nedávno diskusi o budoucnosti lehkých záznamových médií. Již delší dobu je lidem kolem počítačů jasné, že dny současných disket s kapacitou 1,44 MB jsou zřejmě sečteny. Astronomicky rostoucí objem přenášených a zpracovávaných dat si totiž žádá zařízení s mnohem vyšší kapacitou. Společnost Iomega, která přišla v březnu 1995 se svou 100MB disketou Zip jako první, se tedy na scéně objevila v pravý čas.

- Něco historie -
Společnost Iomega není na poli záznamových médií žádným nováčkem. Byla založena už r. 1980 a od počátku se soustřeďovala převážně na výrobu tzv. Bernoulliho disků.

 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Zdroje: Chip: časopis, 1997, č.10, s.35, Internet: celosvětová počítačová síť
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.