referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Viktória
Pondelok, 10. mája 2021
Dátové komunikácie
Dátum pridania: 18.10.2007 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Juicy
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 8 716
Referát vhodný pre: Vysoká škola Počet A4: 22.5
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 37m 30s
Pomalé čítanie: 56m 15s
 
Analogový a digitální přenos

Nás ovšem v tuto chvíli nezajímá ani tak signál samotný, jako spíše to co reprezentuje. Pokud jsme obdélníkové impulsy generovali podle určité posloupnosti bitů, pak jistě budeme požadovat, aby příjemce dokázal z přijatého signálu zpětně odvodit, jaké bity to byly. Zde přitom narážíme na základní rozdíl mezi analogovým přenosem a přenosem digitálním - v případě analogového přenosu bychom přenášeli určitou konkrétní hodnotu, podle které bychom nejspíše nastavili úroveň napětí přenášeného signálu, a pak bychom chtěli aby se cestou k příjemci tato hodnota moc nezměnila a příjemce ji dokázal změřit s přijatelně malou chybou. Nepodaří se mu to nikdy úplně přesně, protože kvůli reálným obvodovým vlastnostem přenosových cest něco takového prostě není možné. Nám zde ale jde o přenos digitální. Tedy o to, aby příjemce dokázal podle přijímaného signálu rozlišit jednu z tolika alternativ, které připadají v úvahu - a které jsme v tomto konkrétním případě reprezentovali úrovní napětí přenášeného signálu. Pokud jsme se s příjemcem dohodli například na tom, že alternativy budou právě dvě, a jedna z nich bude reprezentována napětím nižším než 0,1 V (například) a druhá napětím vyšším, pak nám může být vcelku jedno, že během přenosu došlo v určitém okamžiku vlivem útlumu k poklesu napětí ze 3 voltů na 2 (například). Pokud to zůstane v toleranci, která rozlišuje obě alternativy, dokáže příjemce správně rozpoznat co jsme měli na mysli a s absolutní přesností zrekonstruovat přenášený údaj. Už chápete, v čem je skutečný rozdíl mezi analogovým a digitálním přenosem? V interpretaci! V obou případech protéká přenosovou cestou signál o určitém napětí, ale jednou nám jde o konkrétní hodnotu tohoto napětí (a ta je vždy zatížena určitou chybou), zatímco v druhém případě nám jde o to, abychom se podle hodnoty signálu dokázali správně rozhodnout (o tom, která z možných variant nastala).

Podívejme se na celou věc ještě z jiného pohledu: analogový přenos není ideální. Je vždy zatížen určitou chybou, a čím více budeme chtít tuto chybu zmenšovat, tím technicky (i finančně) náročnější bude toho dosáhnout. Naproti tomu digitální přenos může být ideální a absolutní v tom smyslu, že příjemce dokáže přenášená (digitální) data zrekonstruovat naprosto přesně, a to i v případě, že byla přenášena prostřednictvím analogového signálu který se po cestě mohl i dosti „pokazit". Podstatné a důležité je pouze to, aby příjemce dokázal i z deformovaného signálu správně rozpoznat, co má reprezentovat.

Nyquistovo kritérium

Jak jsme si již odvodili výše, má na „pokažení" signálu vliv především šířka přenosového pásma, skrz které byl signál přenášen. Ale do jaké míry? Existuje nějaký vztah, který by dokázal určit kdy už bude přenášený signál natolik „pokažený" že z něj nepůjde věrohodně poznat, co měl reprezentovat? Navíc vztah obecný, který by se netýkal jen jednoho specifického případu, jakým jsou námi použité obdélníkové impulsy?

Takovýto vztah skutečně existuje, a přišel na něj již v roce 1924 pan Henry Nyquist. Zjistil, že když se jakýkoli signál prožene skrz pásmovou propusť (filtr) šířky H (která ořeže všechny složky o frekvenci vyšší než H), pak je nutné snímat stav přijímaného signálu alespoň dvojnásobnou rychlostí (neboli s frekvencí 2H), aby z něj bylo „vyždímáno" vše, co může reprezentovat. Současně s tím pan Nyquist přišel i na to, že snímat stav přijímaného signálu rychleji nemá smysl, protože veškerou další informaci (kterou mohly přispět vyšší harmonické složky) již odřezala zmíněná pásmová propusť.

Závěr z tohoto zjištění (kterému se také říká Nyquistovo kritérium) je následující: je-li k dispozici přenosová cesta s šířkou pásma H, a je-li touto přenosovou cestou přenášen jakýkoli signál který některým svým parametrem rozlišuje mezi několika možnými alternativami, pak nemá smysl střídat tyto alternativy rychleji než s frekvencí 2H (neboli 2H-krát za sekundu). Například je-li k dispozici přenosový kanál o šířce pásma 4000H, pak nemá smysl „hýbat s ním" rychleji než 8000x za sekundu.

Je ale Nyquistovo kritérium odpovědí na otázku v podtitulku dnešního dílu? Říká nám, kolik bitů, kilobitů či megabitů můžeme přenést po přenosové cestě s určitou šířkou přenosového pásma? Pozor, ještě ne! Budeme tedy muset pokračovat příště.
 
späť späť   1  |  2  |   3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.