že nemá zpětnou vazbu

b) – automatické regulační řízení

- udržuje samočinně vlastnosti daného pochodu v určitých mezích – toto zařízení má zpětnou vazbu

- řídícím členem u tohoto způsobu řízení se nazývá regulátor a řízeným členem je regulovaná soustava

c) – automatické kybernetické zařízení

- je to systém řízení, který nejen samočinně řídí, ale i sám volí podmínky a způsob řízení podle předem daných kritérií vypracovaných člověkem

- příkladem je řízení soustavy počítačem, kdy tento počítač je přímo spojen s technologickým procesem

- tento způsob řízení probíhá ve dvou úrovních

- regulace konvekčními regulátory

- nastavení řídících veličin regulátorů řídícím počítačem

- v případě poruchy řídícího počítače probíhá řízení na nižší úrovni konvekčními regulátory

- tento způsob uspořádání podstatně zvětšuje spolehlivost celého řídícího řídícího systému

Charakteristické složení řídících obvodů

- skládá se z části pro získání informací

- části pro přenos informací

- části pro zpracování informací

- části pro přenos a využití zpracovaných informací

- části pro styk s obsluhou

Systém řízení:

- dnes se používají stavebnicové systémy řízení – jednotlivé přístroje se kontrolují samostatně avšak tak, aby se mohly univerzálně použít, lze z nich pak sestavovat jak jednoduché, tak i složité řídící obvody.

- jejich výhodou je, že většina přístrojů, ze kterých jsou sestaveny, můžou být stejné ať se jedná pro řízení jakékoliv veličiny.

- mění se pouze přístroje obsahující díly ( členy ) pro získání informace, kdežto ostatní přístroje pracují již s unifikovaným signálem nezávisle na druhu snímané veličiny.

- tyto systémy byly vyvíjeny od 30. let – nejprve to byli pneumatické a hydraulické, teprve později byly vyvinuty systémy elektronické

Elektronické systémy se podle použitých elektronických součástek vyvíjeli a jsou označovány jako:

- první generace - elektronky

- druhá generace - tranzistory

- třetí generace - integrované obvody

Unifikace

= sjednocení ( signálu )

- jednou z podmínek úspěšného zavedení stavebnicových řídících systémů je unifikace signálů uskutečňujících přenos informace mezi jednotlivými funkčními částmi stavebnicového systému

Jedná se o :

stejnosměrné proudové signály

0 – 5 mA

0 – 20 mA

4 – 20 mA



stejnosměrné napěťové signály

0 – 10 V

- 10 až + 10 V




Proudové signály - jsou určeny pro dálkový přenos mezi částí pro získání informací a částí pro zpracování a mezi touto částí a částí pro využití informací

- ( přenos na desítky až stovky metrů )



Napěťové signály – jsou určeny pro přenos informace uvnitř části pro jejich zpracování

U pneumatických systémů je již plná celosvětová unifikace signálu ( 20 – 100 kPa )

Část pro získání informací ( čidla )

- zařízení okamžitě určující stav určité veličiny nebo předmětu

- posláním této části je podat informace nejen o průběhu řízených technologických pochodů, ale i o stavu strojního zařízení, ne kterém tyto pochody probíhají

- prostředkem pro získání informací jsou snímače ( čidla ), která snímají časový průběh fyzikálních veličin ( podávají informace o průběhu technologického procesu ) nebo stav ( např. poloha ) části strojního zařízení a mění jej na informaci vhodnou pro další zpracování.

- v praxi se setkáváme s velkým množstvím snímačů, pracujících na různých funkčních principech

Část pro přenos informací

- tato část zajišťuje přenos výstupní informace snímače do vstupní části pro její zpracování

- tato informace není vhodná na přenos větší vzdáleností, a proto je vhodné signál zesílit a pro přenos upravit

- přenos musí být zajištěn proti působení vnějších vlivů – to se nejčastěji zajišťuje zařazením vstupních převodníků a oddělovacích členů

- nositele informace je signál - je to fyzikální veličina, která nese přiřazenou informaci

- způsobu přiřazení informace mezi významem informace a signálem říkáme kód



- pro přenos informace prostřednictvím signálu není podstatné jakou fyzikální veličinu pro přenos použijeme, protože tutéž informaci lze přenést různými fyzikálními veličinami – např.