Program začíná hlavičkou, která definuje jeho jméno. Jméno programu uvádí klíčové slovo program. Strukturu programu v Turbo Pascalu lze vyjádřit následujícím schématem:
program
{direktivy překladače }
uses
label
const
type
var
procedure; function;
begin
end.
Program je tedy rozdělen do 6 deklaračních částí. Všechny deklarační části však nemusí být uvedeny. Každou deklarační část uvádí příslušné klíčové slovo. Definice jednotek
Klauzule uses v programu uvádí seznam jednotek, které má překladač prohledávat při překladu programu. Jednotlivé jednotky se v seznamu oddělují čárkami, seznam se musí ukončit středníkem. Do seznamu lze uvádět jednotky standardní i vlastní. Příklad
uses
CRT, DOS, Moje;
Deklarace návěští, sekce label
Deklaraci návěští uvádí klíčové slovo label. Návěští definuje místo, na které se provádí skok příkazem goto. Návěští je posloupnost číslic v rozsahu 0-9999. Turbo Pascal umožňuje i používají identifikátoru ve funkci návěští. Příklad
label 5,6,7;
begin. . . .
goto 5;. . . .
5:. . . .
end.
Deklarace konstant
Klíčové slovo const uvádí deklaraci konstant v programu. Konstanty jsou prvky v programu, které v průběhu provádění programu nemění svou hodnotu (kromě typových). Konstanty mohou být číselné (integer, real), znakové (char), řetězcové (string), logické (boolean) aj.
Příklad
const
A =1; {číselná konstanta}
B =$F; {hexadecimální číslo}
LF =#10; {znaková konstanta}
RET =´ABC´; {řetězcová konstanta}
Konstanty se mohou vyjadřovat ve všech datových typech a formátech. Například číselné konstanty typu word nebo byte se mohou vyjádřit dekadicky nebo hexadecimálně. Hexadecimální vyjádření musí být uvedeno znakem $. Podobně je tomu i u znakových konstant, které se mohou vyjádřit přímým zápisem znaků ohraničeného apostrofy nebo jeho ASCII kódem uvedeným znakem #. Deklarace proměnných
Deklarace proměnných se uvádí klíčovým slovem var. Do deklarace se zapíše seznam identifikátorů, které označují proměnné a jejich typ.
