Všechno to začalo na konci roku 1971, kdy firma Intel představila svůj první mikroprocesor 4004. Dnes se to zdá směšné, ale tento 4bitový procesor měl frekvenci 108kHz a obsahoval 2300 tranzistorů. Po něm (v roce 1972) následoval rychlejší 8bitový procesor 8008 s frekvencí 200kHz. Tyto procesory se používaly i v kalkulačkách nebo při řízení světelné signalizace. První procesor použitý v osobním počítači Altair 8800 firmy MITS (pro něj panové Bill Gates a Paul Allen vyvinuli jazyk Basic) byl označen 8080 a byl vyroben poprvé v roce 1974. Pracoval již na frekvenci 2Mhz, obsahoval 6000 tranzistorů a byl asi 10krát rychlejší než jeho předchůdce. V roce 1978 následoval procesor 8086 s 29000 tranzistory a frekvencí 8 a 10Mhz a v roce 1979 16bitový procesor 8088 (levnější verze procesoru 8086, který již možná někdo pamatuje z prvních osobních počítačů firmy IBM označených jako IBM PC. Frekvence tohoto procesoru byla 5 a 8Mhz. V roce 1982 byl uveden na trh procesor 80286 se 134000 tranzistory a frekvencí od 6 do 12Mhz. Rychlost tohoto procesoru byla asi troj až šestinásobná oproti procesoru 8086. V roce 1985 byl uveden následník procesoru 80286, a to 32bitový procesor Intel386 DX s frekvencí od původních 16Mhz až po 33Mhz (33Mhz verze byla uvedena na trh v roce 1989). Tento procesor byl už schopen adresovat 4 GB paměti, podporoval multitasking, obsahoval 275000 tranzistorů a byl asi 100x rychlejší než původní procesor 4004. Tento procesor byl uveden i v jiných variantách levnější varianta SX s 16bitovou externí sběrnicí a verze SL (s frekvencí 20 a 25Mhz), určená speciálně pro přenosné počítače. V roce 1989 uvedla firma Intel na trh procesor Intel486 DX, který byl asi 50x rychlejší než procesor 8088 a obsahoval už přes milion tranzistorů a také matematický koprocesor (k 386 bylo možné koprocesor dokoupit). S nástupem 486 se prosadil systém Windows. Frekvence procesoru 486 byla později zvýšena z původních 25Mhz až na 100Mhz. Stejně tak označené procesory nabízely firmy AMD a Cyrix. .