Větší srážky zapříčiňují, že se kávovník hojně sklízí po celý rok. Jedna teorie na kterou káva velice dobře pasuje, říká, že rostlina v jiném prostředí (na jiném kontinentu) než původně rostla, nemá své přirozené škůdce a nemoce. I to je tedy jeden z důvodů proč se kávě daří i v Jižní Americe.
Mimo Brazílii a Afriku je káva pěstována na Madagaskaru, na Cejloně, v Indii a Vietnamu.
Pěstování a výroba
káva se používá či byla používána:
(seřazeno chronologicky)
1. Využívá se dřevo kávovníku. I dnes se z něj vyrábí např. vycházkové hole. 2. Kávové boby se nejdříve žvýkali a připravovali zabalené do speciálního těstíčka.
3. K přípravě nápoje podobnému čaji se používají listy kávovníku. 4. Vůbec prvním nápojem, byl nápoj alkoholický, připravený ze sladkého oplodí kávovníku
5. Z upražených zrn se se dělá káva.
6. Z nekvalitních semen se získává kofein pro farmaceutické účely. Pěstování kávovníků má nenahraditelný význam pro země třetího světa. Jsou na ní velice často závislé životy lidí, pro něž znamená práce na plantážích obživu. Jejich práce je tedy sbírat, sušit, mýt, třídit, zpracovávat a balit kávová zrna a také hlídat plantáže před zvěří. A teď pár čísel:
 Svět kávy zaměstnává více než 25 milionů lidí.
 Na světě se plody sklízí z téměř 15 miliard keřů.  Jeden keř při tom vydá alespoň půl kilogramu kávy za rok.
 Ze 100 m2 se sklidí průměrně 500 kg, někdy ale až 2200 kg zrn za rok.
 Celkem se za roky 1995 a 1996 sklidilo 87 milionů pytlů (po 60 kg).
 Z 25 % se na těchto obrovských cifrách podílí Brazílie. Z 50% Jižní Amerika.

Zpracování
Kávové plody jsou nejprve sezbírány ručně, nebo jsou sklepány na rohože. Používají se i stroje, ale ty nerozeznávají zralé plody od nezralých.
Z plodů se odstraní nejprve pevný obal a pak se zrno omyje od dužnatého obalu.

Až sem lze postup provádět mokrým nebo starším, suchým způsobem. Při suchém způsobu se káva také omývá, ale podstatně méně, kávová zrna jsou očištěna převážně ručně. Tento způsob je používán v oblastech s nedostatkem vody. Při mokrém způsobu vzniká káva kvalitnější. Zrna jsou při něm několikrát myta ve strojích, což je pro lidi méně náročné. Zrna musí být suchá. Někde se suší za pomocí speciálních strojů, v chudších oblastech na podložkách, nejčastěji před dveřmi domovů.
Vzniká zelené zrno, které nemá ani vůni ani chuť. Potom se zrna třídí podle velikosti nebo barvy. Opět buď to ručně nebo stroji, v obouch případech jedno zrno po druhém. Špatná jsou vyřazena.
Nejlepší jsou malá a tvrdá zrna, která se dobře praží.