Tento proces je v celém svém průběhu právem upraven ( normalizován ) jen pokud jde o právní normy zákonné, tj. právní normy vydávané parlamentem. Tu se počíná formálním podáním právně relevantního návrhu právního předpisu, tj. realizací ústavní legislativní iniciativy a končí promulgací usneseného zákona.
Proces tvorby podzákonných právních norem zákonem upraven není a řídí se zpravidla jednacími řády, anebo popř. statuty či stanovami orgánu právní předpis v mezích své legislativní pravomoci tvořícího.
V širším právním smyslu lze legislativní proces chápat jako formální realizaci legislativního záměru, tj. jako proces počínající rozhodnutím o zahájení přípravy právního předpisu. Takto chápaný legislativní proces tedy začíná dřív, než legislativní proces v právně technickém smyslu a zahrnuje i větší počet subjektů ( orgánů, organizací ), včetně takových, které samy nemají ústavní legislativní iniciativu ani legislativní pravomoci.

Legislativní proces ve smyslu sociálním - ještě dříve začíná legislativní proces ve smyslu sociálním, který v sobě legislativní proces ve smyslu právním zahrnuje. Je to společenský proces, do něhož náleží i soustavná analýza společenských vztahů a zájmů vyžadujících a objektivně zdůvodňujících novou právní úpravu, tj. výzkum sociální potřeby nové právní normy, v to počínaje i soustavnou analýzu společenského působení právní úpravy dosavadní, jakož i formování a vznik legislativního záměru tedy stadia předcházejícího zahájení legislativního procesu ve smyslu právním.
Z hlediska sociálního nelze právní normy, a tedy ani od legislativního procesu izolovat ani společenské působení právní normy. Vydání právní normy není samoúčelné, nýbrž má určitý regulativní cíl, jehož efektivní dosažení či nedosažení má nemalý význam pro tvorbu práva samu.
I když tedy sociální působení právní normy nastává až po jejím vytvoření, po skončení její tvorby, po skončení legislativního procesu, při výzkumu tvorby práva otázku sociálního působení právní normy pominout nelze. Je naopak žádoucí tuto problematiku alespoň v podstatných věcech zkoumat v souvislosti s problematikou legislativního procesu, neboť ve společenském působení se může skrývat a klíčit zárodek prvé fáze legislativního procesu nového. Takto chápán tedy legislativní ve smyslu sociálním nejen dříve začíná, ale též později končí než legislativní proces ve smyslu právním.
Společenské působení práva je tedy v souvislosti s legislativním procesem předmětem poznání dvakrát. Poprvé anticipando při vznikání legislativního záměru.