Legislativní záměr směřuje totiž vždy určitému předpokládanému společenskému působení práva. Podruhé je společenské působení právní normy předmětem zkoumání a poznání následně ( post factum ).
Při tomto následném zkoumání společenského působení právní normy nejde ovšem jen o to, poznat, jak působí, ale i o to, poznat, zda působí tak, jak bylo předpokládáno, jak odpovídá legislativnímu záměru. Jde tedy o zkoumání efektivnosti právní normy.
Právní norma je efektivní, jestliže – velmi zjednodušeně řečeno – svého účelu dosahuje, a v té míře, ve které ho dosahuje. V literatuře byly konány i pokusy o nalezení metod kvantitativního měření efektivnosti práva. Zatím však uspokojivá možnost takového měření nalezena nebyla. Jedním z důvodů obtížného zjišťování a kvantifikování efektivnosti práva je též skutečnost, že právo není jediným regulátorem společenského chování lidí a je zatím prakticky vyloučeno kvantitativně odlišit podíl práva a podíl jiných regulačních systémů na určitém pozorovaném stavu společnosti.

Stádia legislativního procesu – lze určit různým způsobem a podle různých kritérií. Nejvýraznější jsou tato stádia u tvorby zákonů. S přihlédnutím k Ústavě ČR a naší legislativní praxi je možno základní stádia legislativního procesu v širokém sociálním smyslu třídit takto:
1. Zjištění potřeby právní úpravy.
Prvním stádiem je nepochybně zjištění potřeby sociální regulace. To znamená zjištění,
že do právně-politického poznání zákonodárce vstoupí skutečnost, že se soustavně
opakují konfliktní společenské situace, které nejsou normativně regulovány, resp.
jejichž dosavadní normativní regulace není dostatečná. S tím pak je spojeno poznání,
že vhodným způsobem normativní regulace takových situací je právní norma. Ne pro
regulaci každé společenské konfliktní situace je právo vhodným regulátorem.
2. Vznik legislativního záměru.
Poznání potřeby regulace a toho, že právní norma je nejvhodnějším způsobem
regulace, dává vznik legislativnímu záměru, tj. vznik politicko-právní představě o
vhodnosti vydání takové právní normy a úmyslu zahájit její přípravu.
3. Realizace legislativního záměru. a) Realizace legislativního záměru je zahájena rozhodnutím příslušného orgánu – u nás
zpravidla ministerstva – zahájit přípravu dotyčné normy.