Legislativní proces – v obecném smyslu jako proces tvorby právních norem je společenský proces, který je možno zkoumat a pozorovat jednak z hlediska právního, jednak z širšího hlediska sociálního. Je to proces cílený a tím i racionální a měl by být i vědecky fundovaný. Oba aspekty legislativního procesu, právní i sociální, spolu souvisí. V obou významech je to proces politický, který tvoří součást právní politiky státu. Z hlediska právního se legislativní proces jeví jako formální a přinejmenším co do svého závěru zpravidla právem upravený, tj. normalizovaný proces tvorby právní normy, resp. právního předpisu. Z hlediska sociálního je legislativní proces součástí společenského procesu, který od společenského vědomí vede ke společenským vztahům, tj. ke společenské praxi, s cílem ovlivnit ji a usměrnit ji žádoucím způsobem, resp. zachovat její homeostatický stav.
Legislativní proces ve smyslu právním – se zpravidla uskutečňuje ve složité interakci a spolupráci četných státních orgánů, vědeckých institucí atd. a dovršuje se v orgánu s legislativní pravomocí. Interakce různých orgánů v legislativním procesu se u nás uskutečňuje zejména formou tzv. připomínkového řízení. U jednodušších právních norem nižší právní síly, konkrétně u resortních podzákonných norem, se tvorba normy může někdy uskutečnit toliko v samotném orgánu, který ji tvoří. Každý legislativní orgán však vždy sestává z určitého organizovaného kolektivu lidí, kteří jsou navzájem ve vztazích dělby práce, spolupráce, resp. podřízenosti a nadřízenosti. Proto se i legislativní proces který nepřesáhne legislativní orgán, uskutečňuje v interakci a spolupráci určitých subjektů.
Tvorba každé právní normy se tedy uskutečňuje v širším či užším koordinovaném působení více lidí. V procesu její tvorby se setkávají a event. střetávají jejich vědomosti a jejich individuální vůle, projevující se ve formě návrhů, připomínek, stanovisek, zpráv, expertiz atd. Z takového setkávání a střetávání individuálních znalostí se rodí tzv. resortní stanoviska či resortní návrhy, osnovy, vládní návrhy atd., až nakonec kolegiálním či monokratickým rozhodnutím vznikne právní norma. Sám legislativní proces ve smyslu právním je možno chápat a pozorovat ze dvou hledisek.
V užším, právně technickém významu je to formální proces tvorby právní normy, uskutečňující se tvorbou právního předpisu a končící jeho vyhlášením.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Legislativní procesy
Dátum pridania: | 26.12.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | 20452 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 201 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 4.9 |
Priemerná známka: | 2.95 | Rýchle čítanie: | 8m 10s |
Pomalé čítanie: | 12m 15s |
Zdroje: Viktor Knapp – Teorie práva – C.H.BECK 1995 – ISBN 80-7179-028-1