Když firma vyráběla kola doplněná o postranní vozík a tříkolky, proč nezkusit čtyřkolku? Jeden z těchto vozíků byl sice záhy prodán, ale úspěch mohl přinést až opravdový automobil, jaký v té době bylo možné zakoupit jako novinku v proslulých firmách.
Firma, která se chce zdárně rozvíjet, musí rychle reagovat na nálady veřejnosti, potenciálních klientů. S rozšiřováním sortimentu a produkce motocyklů souvisel opadající zájem o jízdní kola, jejichž výrobu proto firma roku 1905 ukončila, čímž si zároveň uvolnila ruce pro vývoj automobilu. Ještě téhož roku bylo vyrobeno několik zkušebních vozů, jež dostaly název Voiturette A. Výkon motoru přibližně 7 koní přenášel na zadní kola řetěz, od následujícího roku kardan. Písmena se používala k označování typů až do dvacátých let, kdy se přešlo k číselnému značení. Jedno až čtyř písmenné kombinace byly nepřehledné ( např. G, GDV, GDVT, FCR, atd.) a způsobovaly a způsobují zmatek při bližším určování typů, obzvláště při nevelké produkci. Od každého typu bylo totiž vyrobeno několik kusů až tuctů, výjimečně i stovek vozů. Obchodní cesty, které V. Klement podnikl, směřovaly nejen k propagaci vlastních výrobků, ale i navazování kontaktů. Dobré jméno a kvalita občas způsobily i paradoxní situace. Motocykly se v Německu nevyráběly pod označením Slavia jako v tuzemsku, ale Germania. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby o licenci nepožádala drážďanská firma Seidel & Naumann.. V roce 1907 se firma transformovala v akciovou společnost, přičemž V. Klement se stal generálním a V. Laurin technickým ředitelem. Tato změna umožnila další expanzi podniku a vozy se dařilo i vyvážet, bez nadsázky můžeme říci, že téměř do celého světa. Severní Evropa, západní Evropa, Rusko, Balkán, Amerika, Afrika, Asie: někdy šlo jen o několik vozů, ale například do Ruska se v letech 1911-1914 vyvezlo 532 automobilů. V roce 1912 převzala Mladoboleslavská firma pod svá křídla Libereckou automobilku RAF (Reichenberger Automobil-Fabrik), čímž získala nejen její produkci, ale především právo na licenční výrobu šoupátkových motorů Knight. Byly přibírány i další firmy z okolí, a tak se výroba postupně rozšířila i pluhy a traktory.
Do výroby značně zasáhla první světová válka, která ji podřídila dodávkám vozů a střeliva pro rakousko-uherskou armádu. Rovněž export byl radikálně omezen, mnohdy ustal úplně. Je více než výmluvné, že nejvíce vozů, s prudkým nárůstem v letech 1914-1917, odebíraly Dolní Rakousy. Ztracené trhy se vždy těžko dobývají zpět, tento negativní vliv na civilní výrobu byl ještě umocněn politickou situací po první světové válce. Osamostatnění československého státu znamenalo i ztrátu velkých „domácích“ trhů rozpadající se monarchie. V. Klement už před válkou vyhlížel vhodného partnera, a v nynější nelehké hospodářské situaci k tomu byl víceméně donucen.