Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Automibilka Škoda Auto
Dátum pridania: | 01.03.2004 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | duno1 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 969 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 11.2 |
Priemerná známka: | 2.91 | Rýchle čítanie: | 18m 40s |
Pomalé čítanie: | 28m 0s |
Na trhu může uspět jen kvalitní, ale cenově co nejvýhodnější výrobek. Masové rozšíření produkce, které by přineslo zlevnění ceny vozu, by ale vyžadovalo velké finanční investice do budov i strojního zařízení. Nejlepším partnerem by tedy byla firma, která má kromě kapitálu jméno, trhy, a která musela opustit část své produkce a hledá vhodné rozšíření svého sortimentu. Takový se našel v bývalé největší zbrojovce monarchie - ve Škodě Plzeň.
Rod Valdštejnů vlastnil v Plzni malou strojírnu, do níž roku 1866 nastoupil inženýr Emil Škoda, který o 3 roky později firmu od hraběte Valdštejna koupil. O 30 let později, tedy v roce 1899, byl podnik přeměněn na akciovou společnost a E. Škoda se stal generálním ředitelem. Když rok nato zemřel, ujal se vedení firmy jeho syn Karel (1909-17 generální ředitel a 1916-1919 předseda správní rady). Za zásluhy v průmyslovém podnikání byl v koncem roku 1914 povýšen do stavu svobodných pánů (totéž co baron, latinsky liber baro), proto bývá rodina řazena k tzv. průmyslové šlechtě. Roku 1919 získal majoritu ve Škodových závodech francouzský koncern Schneider et Cie odkupem akcií od Karla Škody a převzetím emise nových akcií. V roce 1925, kdy došlo ke spojení s mladoboleslavskou automobilkou, zněl název firmy Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni (A.G., früher Škodawerke in Pilsen).
Automobilové oddělení vzniklo v Plzni už roku 1919, ale teprve převzetím továrny v Boleslavi získalo na významu. V. Klement byl s fúzí relativně spokojen, stal se generálním radou, ale funkce to byla spíše čestná, bez velkého vlivu rozhodovat. I V. Laurin byl mimo jakékoli zásadní dění. Přesto bylo cíle dosaženo: takto velký podnik měl mnoho společných dodavatelů a mohl snáze čelit invazi masové zahraniční produkce, tedy tomu, čemu Klement říkal americké nebezpečí. Prvotřídní rukodělná práce je sice chvályhodná, mnohdy i žádaná, ale obstát v silné konkurenci rychle se rozvíjejícího průmyslu neumožňuje. Nešlo o to, stát se druhým Henry Fordem, ale být dobrý, co nejlepší a v co nejvyšší kvalitě nabízet stroje co nejširším vrstvám zákazníků. Samostatná firma L&K (Laurin a Klement, továrna automobilů v Mladé Boleslavi) byla tedy koncem roku 1925 vymazána z obchodního rejstříku, její logo se ale používalo na chladičích vozů ještě několik následujících let, doplněné o nový emblém - okřídlený šíp.