Automobilka získala posléze (1930) jistou míru svébytnosti a začala fungovat pod obchodním jménem ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl).
Do Boleslavi byla z Plzně částečně převedena licenční výroba velké reprezentační limuzíny Hispano-Suiza. Modernizace závodu umožnila sériovou produkci a do výroby bylo zavedeno několik nových typů, pod novým označením. K typovému označení se nyní používaly 3 číslice, první značila počet válců a další dvě výkon v koňských silách (420,422,633, 645, 860). Posléze se k číselnému označení začaly používat i slovní názvy: Popular - vůz pro široké vrstvy (přibližně 18 tisíc korun), Rapid - se silnějším sportovněji laděným motorem, Favorit - velký osobní vůz či Superb - luxusní limuzína (70-80 tisíc korun). Ve třicátých letech vznikla i řada prototypů, jež se však nedostaly do sériové výroby. Zkoušely se motory chlazené vzduchem, vodou, motory uložené vpředu i vzadu. Nejmenší z těchto vozů, zkonstruovaný v letech 1936 / 1937, dostal i slovní pojmenování: Sagitta, jeho vývoj se tedy dostal asi nejdále. Je vystaven ve Škoda Auto Muzeu v Mladé Boleslavi. Od druhé poloviny 20. let firma upustila od účasti na závodištích a ve 30. letech jako hlavní propagační tah zvolila dálkové jízdy svých vozů, například do Afriky a Indie. Z této cesty se zachoval i velmi zajímavý a cenný film Popularem z Prahy do Kalkaty. Další cesty vedly i do Spojených států a Mexika, a znovu do Ameriky, tentokrát přes Sovětský svaz, Persii a Japonsko.. Tehdy (1936) se také uskutečnila památná jízda, při které první Škodovka objela svět. Jednalo se o Škodu Rapid s posádkou Procházka - Kubias, přičemž cestu zvládli za 97 dní.
Jestliže se hospodářskou krizi počátku 30. let podařilo bez větších obtíží překonat a obnovit prosperitu, napětí druhé poloviny tohoto desetiletí signalizovalo vážné ohrožení. Proto už v té době vzniklo několik návrhů vozů určených pro armádu. V zásadě se jednalo o úpravy sériových vozů odvozených od typu Superb. Nabyté zkušenosti bylo možné záhy, bohužel, využít. V roce 1938 bylo Československo přinuceno, pod záminkou zachování trvalého míru, odstoupit Německu ty části svého území, jež byly osídleny převážně obyvatelstvem německé národnosti. V roce 1939 se Československo rozpadlo: vznikl samostatný slovenský stát s režimem silně pronacisticky orientovaným, a zbylá část území byla připojena k Říši jako Protektorát Čechy a Morava. Část akcií podniku odkoupila Zbrojovka Brno, další část konsorcium několika bank. Postupnými přesuny byl podnik v létě 1939 kapitálově začleněn do Reichswerke Hermann Göring.