Právě díky globalizaci informací můžeme každý den sledovat ve sdělovacích prostředcích ale i na internetu přírodní katastrofy ať už jde o sucho, lesní požáry, či naopak přívalové deště a záplavy kdekoliv na světě. Přenos informací se natolik urychlil, že jsme prakticky přímými svědky všech mimořádných událostí ve světě. Tím, že nás zejména negativní informace zaplavují čím dál tím více, vytváří permanentní tlak a vyvolávají poznenáhlu obavy o další vývoj na naší modré planetě. Zanedbatelný není ani další, zdálo by se podružný aspekt globalizace. Je to otázka jazyka a kulturní identity národů a národnostních skupin. Rostoucí mobilita lidstva, potřeba komunikace vyžaduje používat jednoho mezinárodního jazyka. Tímto mezinárodním jazykem dneška se stala bezesporu Angličtina, která tak nahradila uměle vytvořený jazyk esperanto, kterému se v současné době věnuje pouze omezená skupina nadšenců. Vznik esperanta byl iniciován potřebou lidí komunikovat, že se však tento jazyk nedočkal většího využití bylo způsobeno vývojem politických událostí ve světě v posledních 50 letech, kdy se ze Spojených států amerických stala rozhodující světová velmoc. Můžeme s mírnou nadsázkou tvrdit, že klíčovým momentem nepříznivým pro esperanto byl výsledek 2. světové války, kdy se svět stal bipolárním. Na jedné straně to byla angličtina, která převzala roli esperanta, na straně druhé potom ruský jazyk. K definitivnímu vítězství angličtiny došlo po pádu Berlínské zdi. Není sporu o nutnosti jednoho jazyka, který je využíván všemi pro snadnou a ekonomickou komunikaci. Je třeba si ale uvědomit dopady, které sebou nese přijetí angličtiny jako esperanta. Esperanto jako umělý jazyk nebylo a ani nemohlo byt nástrojem kulturní expanze některého státu. Na rozdíl od esperanta se anglický jazyk stal významným nástrojem exportu americké kultury, zejména filmové tvorby, hudby a literatury. Ruku v ruce s exportem kultury jde i ekonomická a informační expanze. Není tedy divu, že malé národy mají obavy ze ztráty identity. Záplava komerčně výhodných televizních seriálů zahlcuje televizní programy všech a nejen evropských zemí. Propagace násilí a vlčích mezilidských vztahů ohrožuje zdravý vývoj mladých lidí. V akutním ohrožení je kultura nejen malých národů ale i tradičních kulturních národů jako jsou Němci, Francouzi, Italové, Španělé a další. Ještě poměrně nedávno hrály jazyky těchto zemí srovnatelnou úlohu s angličtinou. Dnes vidíme, že význam francouzštiny, němčiny, španělštiny a dalších jazyků prudce poklesl a tyto jazyky stojí na pokraji zájmu veřejnosti. Převážná většina zájemců o studium cizích jazyků má zájem studovat angličtinu. Sledujeme-li tento trend, musíme si klást nejednu otázku.