Fronty či tlakové výše a níže se na počítačových animacích dramaticky přesunují sem a tam a nikoho před obrazovkou to neudiví. Zvykli jsme si. Není to přitom tak dávno, kdy jsme mohli v televizi vídat nanejvýš kreslené synoptické mapy a meteorologa s ukazovátkem. Data z družic přijímají naši meteorologové od konce 70. let minulého století; v současnosti jde o některé tzv. polární družice NOAA a geostacionární družici METEOSAT. Ta obíhá Zemi ve výšce 36 tisíc kilometrů v rovině zemského rovníku jednou za 24 hodiny; je tedy zdánlivě "zavěšena" ve stále stejném bodě - nad Guinejským zálivem, odkud pravidelně snímá celou Evropu a Afriku, západní Asii, část jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu. Její mise však pomalu spěje ke svému konci. 28. srpna 2002 byla totiž úspěšně vypuštěna nová meteorologická družice - "Meteosat druhé generace", který ji nahradí. Zatím se testuje. Data z něj budou meteorologům plně k dispozici někdy ve druhé polovině roku 2003. V čem je nový METEOSAT lepší, než jeho dosud aktivní předchůdce? Na to jsme se zeptali Martina Setváka, vedoucího Družicového oddělení ČHMÚ, které sídlí v Praze - Libuši.


Meteorologická družice Meteosat Second Generation, zkráceně MSG-1, je první družicí nové generace METEOSATů, používaných pro oblast Evropy, Atlantiku a Afriky. Tyto družice patří evropské organizaci EUMETSAT, sdružující v současnosti osmnáct členských a čtyři přidružené státy, které tento program meteorologických družic financují a družice vlastně správcují; řídí je, využívají jejich data a také navrhují družice nové. MSG-1 má někdy v průběhu příštího roku nahradit stávající METEOSATy, družice, z nichž vídáme každý večer obrázky v televizních relacích o počasí. Protože tyto družice jsou už poměrně zastaralé, rozhodl se EUMETSAT zhruba před 15 lety, že začne vyvíjet a navrhovat meteorologickou družici druhé generace. Původně se počítalo s tím, že by měla být vypuštěna někdy kolem roku 1999; různé technické obtíže však způsobily několikerý odklad startu. Až koncem srpna 2002 družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Ariane-5. Nyní bude následovat přibližně roční až jeden a půl roku dlouhá perioda, kdy bude družice různě testována. Až poté budou data zpřístupněná široké odborné veřejnosti.
Polární družice NOAA

Co to přesně znamená "polární družice"? Znamená to, jak by si třeba někdo mohl myslet, že ta družice visí nad pólem?

Ne, to je tak trochu slangové označení, kterého se užívá pro družice na kvazipolární dráze. Tyto družice nevisí nad polárními oblastmi. Název má původ ve skutečnosti, že jejich dráha je takřka kolmá na zemský rovník.