Při každém obletu zeměkoule se proto tyto družice dostávají nad severní i jižní pól, samozřejmě přibližně. A právě z toho je odvozen název jejich dráhy i slangové označení družic. Tyto družice létají ve výškách zhruba 820-850 kilometrů, doba jejich oběhu je řádově 100 minut. Při svém letu snímají nepřetržitý pás území, široký přibližně 3000 kilometrů - 1500 km na obě strany od poddružicového bodu. Výsledkem je jakýsi nekonečný fotografický pás, široký právě ty 3000 km, nabalovaný do nekonečna kolem zeměkoule.

Čím je ta tzv. polární dráha výhodná?

Výhodná je zejména pro polární oblasti, kam geostacionární družice kvůli zkreslení nevidí. Říká se, že data z geostacionárních družic jsou využitelná zhruba do 55. až 60. stupně severní nebo jižní šířky. Co je severněji, případně jižněji, to už geostacionární družice vidí buď příliš ze šikma a nebo vůbec. Právě tyto oblasti jsou proto závislé pouze na datech z polárních družic. Tyto družice navíc létají po výrazně nižší dráze než družice geostacionární, mají tudíž blíž k zemskému povrchu a jejich rozlišovací schopnost je větší, alespoň prozatím. Díky tomu mohou například meteorologové rozlišit více typů oblačnosti, než by viděli z geostacionární družice. Když si ovšem srovnáme stupeň rozlišení meteorologických družic s družicemi, které jsou určeny třeba k dálkovému průzkumu Země vidíme, že se pohybujeme zhruba o tři řády níž. Jejich rozlišovací schopnosti můžeme totiž vyjádřit v metrech až desítkách metrů, zatímco u polárních družic je rozlišení zhruba kilometrové.

Vaší prací je tedy kombinování údajů z družic NOAA a z METEOSATu. Z kolika družic celkem k vám přicházejí data?

Začnu polárními družicemi NOAA. Jejich pojmenování je zkráceninou anglického názvu Národní agentury pro oceány a atmosféru, tedy National Oceanic and Atmospheric Administration, My v současné době přijímáme data z družic NOAA-16 a NOAA-17, což jsou vlastně nejmodernější meteorologické družice, určené pro operativní využití, které se na polární dráze nacházejí. Kromě těchto družic chytáme i stávající evropskou geostacionární družici METEOSAT-7. A to je vlastně všechno. Kdybych měl hovořit objemově: z polárních družic dostaneme denně zhruba 1,25 GB dat, z METOSATu chytáme denně asi kolem 100 MB. Značnou část těchto dat je nutné někde archivovat a zpracovat, což klade zvýšené nároky na výpočetní techniku a úložné prostory.




Dúha: Najpestrejší atmosferický úkaz.
Co je duha?
Snad každý si někdy všiml barevného duhového oblouku při končící dešťové přeháňce.