Déšť ještě padá, ale zároveň sluneční paprsky osvětlují dešťové kapky, v nichž se světlo láme, rozkládá a odráží, a tak právě na opačné straně než svítí Slunce můžeme pozorovat duhu. Ta opisuje část kružnice o poloměru asi 42° kolem místa, kam směřuje stín pozorovatelovy hlavy. Proto je možné duhu z rovného povrchu pozorovat je-li Slunce níže než 42 stupňů nad obzorem. Duhový oblouk pak vystupuje tím výše, čím níže se Slunce sklání k obzoru. Pokud by tedy Slunce zářilo právě na horizontu, objevil by se na opačné straně ve vodních kapkách obraz duhy ve tvarMezi nezapomenutelné zážitky lze zařadit spatření duhy v noci. Tu může vyvolat měsíční svit v nočním dešti. Taková duha je slabá s nevýraznými barvami a poměrně vzácná, neboť Měsíc dostatečně svítí jen v období nedlouho kolem úplňku. Navíc noční duha nemá obvykle diváků; ti po nocích spí, či brouzdají internetem. Do dob Aristotelových bylo dokonce spatření noční duhy považováno za pověru.u půlkruhusferický úkaz.

Kauai: Najdaždivejšie miesto na zemi. Priemerné ročné zrážky- 12090mm.
Náveterné svahy sopečného vrchu Waialeale(1569m.n.m.), ktorý sa nachádza na ostrove Kauai, sú považované za najdaždivejšie miesto na zemi. Celoročne tu vládne vlhké tropické podnebie- 350 dní v roku prší.
Mount Rainier: Najzasneženejšie miesto na zemi. Priemerné ročné zrážky- 31,1mm.
Najviac snehu za rok napadlo na vyhasnutej sopke Rainier(4392m.n.m.),
ktorá je súčasťou kaskádových vrchov.

Jedinečný obal zeme- atmosféra

Na našej planéte dýchame zmes plynov, bez ktorej by človek a okrem malých výnimiek ani žiadne iné organizmy nemohli existovať - v z d u c h. Bez vzdušného a vodného obalu vytvoreného hlavne zo sopečných plynov by na Zemi nemohol vzniknúť život.

Z čoho sa vlastne skladá vzduch?

Vzduch nevidíme, a pokiaľ nezafúka vietor, ani ho nevnímame. Dýchame vlastne zmes plynov. Úplne suchý vzduch tvorí 78 % dusík a 21 % kyslík, na ktorom závisí náš život. Ostávajúce 1 percento tvorí oxid uhličitý a niektoré ďalšie plyny. Vzduch býva samozrejme úplne suchý len zriedka. Obsahuje totiž ešte ďalšiu zložku – vodné pary. Ich množstvo závisí na danom mieste a čase. Bez nich by na oblohe neboli mraky, nepršalo by, život na Zemi by vyhynul. V porovnaní s veľkosťou Zeme pôsobí vzdušný oceán, ktorý ju obklopuje, len ako tenká vrstvička. Keďže atmosféra nemá žiadnu pevne stanovenú hornú hranicu, vedci sa domnievajú, že siaha asi do výšky 300 km. Vo väčších výškach riedke atmosferické plyny nepozorovateľne prechádzajú do takmer úplného vesmírneho vzduchoprázdna.

Atmosféra však zďaleka nie je jednotvárna.