Doslov.

Má se provésti tak, jak děje se v síni obou pravd. N. ať říká toto říkání jsa čist, oblečen v šaty z jemného plátna a v bílé sandály, jsa nalíčen černým líčidlem a natřen nejjemnějším myrhovým olejem, když obětoval mladého býka, husy, kadidlo, chléb, pivo a zeleninu.
Obraz vymaluješ na čistou plochu, barvou utřenou z půdy, na niž nevstoupila noha vepře.
Nad kým vykonají se obřady této knihy, tomu bude se dobře dařiti, i jeho dítkám bude se dobře dařiti. Bude miláčkem krále i jeho dvořanstva a dostane se mu chleba, piva, koláčů a velkého kusu masa z jídelního stolu velkého boha. Nebude mu bráněno vstoupiti do žádných dveří západní říše, bude uveden do společnosti králů Horního a Dolního Egypta a bude členem družiny Usirovy. Jest to pravda [zjištěná] nekonečněkrále.

Kap. 126.
N. Praví: "Ó vy, čtyři paviáni, sedící na přídi lodi Reovy, přinášející pravdu pánu vesmíru, zbavující mou sílu mé slabosti, obšťastňující bohy plamenným dechem svých úst, dávající oběti bohům i zářícím duchům, živící se pravdou, neznající lži, jimž ohavností jsou hříchy! Odstraňte zlo, které tkví na mně a zapomeňte na moje hříchy, protože ti, kteří rozřezávali mne na zemi, zničili všechno, co bylo na mně špatné!"
"Vejdi, neboť není na tobě nečistoty!"
"Dovolte, ať mohu vejíti do podzemí, ať mohu vstoupiti do Resecau, ať mohu procházeti tajemnými branami západní říše, ať dostává se mi chleba, koláčů a všeho ostatního, jako těmto zářícím duchům, kteří mohou vcházeti a vycházeti z Rosecau!"
"Pojď sem, Usire N-e! My odstraníme všecko zlo tkvící na tobě a zapomeneme na tvoje hříchy, neboť ti, kteří tě rozřezávali, zničili všecko zlo, které na tobě utkvělo na zemi. Vcházej do Rosecau, procházej tajemnými branami západní říše, přicházej a odcházej dle své libosti jako zářící duchové! Jsi denně vítán v horizontu, Usire N-e!" .

Kap. 137. A.
Říkaní pro opatření si svítilny.
N. praví:" Ať přinesena jest svítilna, svítilna pro tvého ducha, Usire, náčelníku západní říše! Ať přinesena jest svítilna pro noc, když minul den! Oko Horovo, zářící ve tvém chrámu, ať září před tebou, ať se snese na tvé čelo, chrání tě a poráží tvé nepřátele! Čistá, buď čistá! Krásná, buď krásná!"
"Ať přinesena jest svítilna pro Usira Vennofra s čerstvým tukem, s novým knotem z východního horstva!"

Kap. 137. B.
Říkání pro rozsvícení svítilny.
Přichází bílé oko Horovo, přichází zářící oko Horovo.
"Buď vítáno ty, jež záříš jako Re v horizontu, aby potřelo síly Sutechovy! To jest rozkaz toho, jenž bere tě, prináší tě a rozsvěcuje tě [k boji] proti němu."
Přichází svítilna, kterou přinášejí tito spěchající dárci; přichází z nebe za Reem na rukou tvých sester. Jako žije Re, tak žije oko Horovo ve velkém paláci. Žije, žije oko Horovo; ono jest podporou své matky.

Kap. 149.
První místo.
N. praví: "Ó ty místo západní říše! Ó vy, kteří živíte se v něm chlebem a zeleninou! Odhalte své šátky, když se blížím, a shromážděte se! Hleďte! Vznešený, jenž jest mezi vámi, svázal mé kosti a pevně spojil mé údy. Přivedl mě Hudebník, pán srdcí, jenž přivezl mé kosti; jako kdysi nasadil bílou korunu Atumovi, tak nasadil mou hlavu mně."
"Poutateli duchů, uveď do pořádku moje čelisti! .................... ."

Druhé místo.
N. praví: "Jsem vznešený majitel podílu v nebeských luzích. Ó vy nebeské luhy, jejichž zdi jsou z mědi, jejichž ječmen jest sedm loket vysoký (jeho klasy měří dva lokte, jeho stébla měří pět loket a požínají ho zářící duchové devět loket vysocí po boku Hora sídlícího na horizontu)! Znám dveře, otvírají se doprostřed nebeských luhů, jimiž přichází Re z východního nebe; jejich jižní strana obrácena jest k jezeru Charu, jejich severní strana obrácena jest k vodstvu husí. Jest to místo, do něhož pluje Re s plachtami i vesly. Jsem karabáčníkem v božské lodi, jsem lodníkem, jenž nikdy neumdlévá v Reově lodi. Znám tyto dvě modré sykomory, mezi nimiž prochází Re a ti, kteří jdou k sloupům Švovým a k východním dveřím, do nichž vchází Re. Znám tyto nebeské luhy Reovy, jejichž ječmen jest sedm loket vysoký (jeho klasy měří dva lokte a jeho stébla měří pět loket) a jehož pšenice jest také sedm loket vysoká, jež požínají zářící duchové po boku východních duší."

Třetí místo.
N. praví: "Ó ty místo zářících duchů, po němž nikdo nepluje, v němž sídlí zářící duchové, jež planeš v záři ohně!
Ó vy zářící duchové tohoto místa, jejichž obličeje jsou starostlivé, kteří upravujete své cesty, čistíte svá sídla a konáte to, co nařizuje Usirev, pán věčnosti! Jsem strážce červené koruny, jež jest na čele Svítícho, jež dává život všem obyvatelům obou zemí plamenným dechem svých úst, jež chrání Rea před drakem Apopem."

Čtvrté místo.
N. praví: "Ó ty tajemné místo, nejvyšší horo v podzemí, pod jejímž temenem vznáší se. nebe, jež máš tři sta šoinů délky a deset šoinů šířky, na níž sídlí had, jehož jméno jest: Chrlící nože, jenž má sedmdesát loket délky, když leze, a jenž živí se zářícími duchy a mrtvými, rozsekanými v podzemí! Stojím před tvými hradbami a chodím a pluji, abych našel cestu, vedoucí do tebe. Jsem dokonalý, jsem muž, jenž může zahaliti tvou hlavu. Jsem zdráv. Jsem velký kouzelník. Byly mi dány tvoje oči a já zářím."
"Kdo jsi ty, plazící se po svém břiše, jehož síla převyšuje tvoji horu? Hleď, přišel jsem k ní a tvá síla stala se mou silou! Jsem rozmnožovatel síly. Přišel jsem, abych oloupil dvojhlavého lva pro Rea, aby byl se mnou večer spokojen. Procházím se po nebi, zatím co ty se zdržuješ ve své poušti. Byl ti dán rozkaz od ................. ."