I. skupina: V pozadí síně Obou Pravd sedí 42 božích soudců. Uprostřed síně stojí veliké váhy; na jedné misce leží srdce — symbol svědomí zesnulého, na druhé misce závaží mající tvar bohyně Pravdy — symbol spravedlnosti; bůh Anupev bedlivě pozoruje, jsou-li váhy v rovnováze. Na právo stojí bůh Thovt, čelem obrácený k váhám a zapisuje výsledek vážení na svitek papyru. Za ním leží netvor, v němž fantasie Egypťanů spojila to, co zdálo se jim nejstrašnější: hlavu krokodila, hruď a přední tlapy lva, zadek a zadní nohy hrocha; tento netvor zvedá hlavu, chystaje se pohltiti ducha zesnulého, nebude-li uznán za spravedlivého. Na levo od vah stojí obě bohyně obou pravd, jimž Vepvavet předvádí zesnulého, uctivě se uklánějícího.

II. skupina. Hor přivádí ospravedlněného před trůn Usirův, stojící pod baldachýnem neseným čtyřmi sloupy na vyvýšeném pódiu, k němuž vede několik schodů. Usirev sedí na trůně; na hlavě má svoji korunu (atef), v rukou žezlo a důtky, odznaky královské moci. Za ním stojí Eset a Nebthet, před ním vyrůstá ze země na vysokém stonku rozvitý květ lotosu, z něhož vynořují se čtyři Horovi synové. Před trůnem pod schody stojí jídelní stůl Usirův a na něm jest pečená býčí kýta, pečené husy, chléb a koláče; po obou stranách stolu stojí džbány s pivem, vínem, čerstvou vodou a mlékem, kelímky s vonnými mastmi a oleji, a všecko to vyzdobeno jest množstvím čerstvých květin, mezi nimiž převahu mají lotosy.

Kap. 149. jest vlastně celá kniha, popisující čtrnácte míst posmrtného světa; v nich setkáváme se téměř se všemi bytostmi, jež známe z jiných textů knih mrtvých. Kromě této vyskytuje se takových popisů onoho světa v knihách mrtvých několik, jež byly velice oblíbeny zvláště v době 20. dynastie a dobách pozdějších.

Kap. 162. jest zase součástka pohřebních obřadů, jak v doslovu k ní jest výslovně uvedeno. Zajímavá jsou "pravá" jména Minová a Usirovo, jež nebyla překonána ani jmény vyskytujícími se v zaklínačích říkadlech našich čarodějů a čarodějnic nedávno minulých dob.

Kap. 186. jest modlitba k Hathoře, jíž se obyčejně knihy mrtvých končí. Protože však konce bývají zničeny, neznám dosud ani jediného úplného textu této kapitoly.

Kap. 6.
Říkání pro vybídnutí vešebta, aby pracoval za člověka v říši mrtvých.
N. praví: "Ó, vešebte! Až budu určen a zavolán k jakékoli práci, která má býti vykonána od Člověka v říši mrtvých a k níž jsem povinen, přihlas se za mne, ať jest to kdykoliv, k vzdělání polí, zavodňování břehů, převážení písku z východního břehu na západní, řka: "Hle, zde jsem!"

Kap. 14.
Říkání pro zapuzení ošklivostí k člověku ze srdce bohova.
N. Praví: "Sláva tobě, jenž přicházíš v hodinu tobě určenou, náčelníku všeho tajemného! Hleď, jsem osloven od boha, jenž má ošklivost ke mně, hříšnému. Ihned ji zažeň, pane pravdy!"
"Odstraňte se zlé nepravosti, tkvící na mně a slučte se s boží pravdou, aby byl spokojen se mnou tento bůh!"
"Vyžeň nečistotu ze mne do jiného, pane obětí ....................... ! Hleď, přinesl jsem ti oběti, jimiž se živíš ty, jimiž se živím i já. Buď mně milostiv a zapuď všecku ošklivost ke mně ze svého srdce!"

Kap. 18.
IA. Řeč toho, jenž jest podporou své matky.
On praví: "Přicházím k vám, bozi velkého soudního sboru v nebi, na zemi i říši mrtvých, a přivádím vám Usira N-a, na němž není viny proti žádnému bohu. Dovolte, ať jest s vámi po všechny dny!"
IB. Modlitba N-a k Usirovi, pánu Rosecau, a k velkému devateru bohů sídlících v říši mrtvých.
On praví: "Buď pozdraven, náčelníku západní říše, Vennofre ctěný v Ebozu! Přicházím k tobě. Mé srdce jest naplněno pravdou a není ve mně hříchu. Nevyřkl jsem vědomě lži a nedopustil jsem se ničeho [zlého]. Dej mi chléb, jehož se dostává jídelnímu stolu pánů pravdy! Dej, ať mohu přicházeti do říše mrtvých a odcházeti z ní, ať není odháněna má duše, ať mohu dívati se na slunce a hleděti na měsíc na věky věkův!"
IIA. Řeč syna, jehož miluje jeho otec.
On praví: "Přicházím k vám, bozi velkého soudního dvoru v Rosecau, a přivádím k vám Usira N-a. Dejte mu chléb, vodu, vzduch a kus pole v luzích nebeských jako služebníkům Horovým!"
IIB. Modlitba N-a k Usirovi, pánu věčnosti, a k bohům soudního dvoru, pánům Rosecau.
On praví: "Buď pozdraven, králi říše mrtvých, vládce podzemí! Přicházím k tobě. Znám tvé úmysly a jsem opatřen svou postavou pro duat. Dej mi sídlo v říši mrtvých vedle pánů pravdy, [dej] mi kus pole na luzích obětí, dej, ať dostane se mi chleba u tebe!"
III. [Řeč cherihebova.]
[On praví:] "Modlete se k Thovtovi a vzdávejte mu denně chválu, aby se dal dech ležícímu v mdlobách a ospravedlnil ho proti jeho nepřátelům!"

1. "Ó Thovte, jenž za spravedlivého prohlásil jsi Usira proti jeho nepřátelům, prohlaš za spravedlivého N-a proti jeho nepřátelům, tak jako jsi prohlásil za spravedlivého Usira proti jeho nepřátelům přeď velkým soudním sborem bohů v Onu oné noci večeře, boje a střežení nepřátel, onoho dne, kdy zničeni byli protivníci pána vesmíru!"
(Bozi velkého soudního sboru v Onu jsou: Atum, Sov a Tefnut.
"Střežení nepřátel" značí, že zničeni byli spojenci Sutechovi, když znova se chystal k boji.)