století. Je jen správné, že Ježíš přichází na svět během cesty, protože přišel, aby nám ukázal cestu. Ten, jenž přišel, aby nám ukázal nesmírnost Království, si zvolil narození v těsných jeslích. Ten, jenž přišel, aby nás oblékl šatem nesmrtelnosti, nechtěl být zavinut do hedvábných plenek, .. ale do těch nejbídnějších. Ten, jenž přišel, aby uvolnil naše ruce a nohy ke konání dobrých skutků, dovolil, aby byl položen do úzké kolébky. Co na to říci, bratři? Jedině volat spolu se žalmistou: "Čím se odvděčím Hospodinu za všechno, co mi prokázal?"

4. KLANĚNÍ PASTÝŘŮ
Evangelijním vzorem klanění novorozenému Ježíši jsou pastýři. Kým byli? V Ježíšově době patřili v Palestině k nejnižší společenské třídě, která sklízela všeobecné pohrdání. Obecně se netěšili dobré pověsti: byli pokládáni za nepoctivce a zloděje.

A právě pro tyto pohrdané judské pastýře se rozjasnila betlémská noc. Oni jsou jako první pozváni k setkání s Mesiášem. Jako první vzdávají hold Bohočlověku. Protože jsou judští pastýři chudí a prostí, spontánně, bez odporu a pochybností padají na kolena před Pánem nebe a země, který leží v chlévě v jeslích.

Uvedením pastýřů na scénu Ježíšova narození nám Lukáš otvírá celou sérii Kristových setkání s chudými, nemocnými, posedlými, hříšníky, celníky. Uznávajíce svou vlastní bídu, slabosti, hřích a zotročení staňme pokorně v hloučku chudých a pohrdaných pastýřů. Pokloňme se spolu s nimi Ježíši. Nechť nás provází vědomí, že nepřišel ke zdravým a šťastným, nýbrž k těm, kterým se vede zle (srov. Lk 5,31).

V této meditaci se na chvíli vraťme k nejtěžším okamžikům, kdy byl náš život nějak ohrožen, kdy jsme se cítili bídně. Přivolejme si je proto, abychom hlouběji zakusili, že Ježíš přišel právě kvůli nám. Těžké, bolestné a pokořující zkušenosti lidského života jsou obzvláště místem Ježíšova narození. Nejdokonaleji nás přesvědčují o nutnosti otevřít se tajemství Vtělení.

Prosme, aby nám přebývání s chudými pastýři pomáhalo poznávat a stále více milovat chudého Ježíše, abychom tímto způsobem mohli pochopit jeho výzvu k následování ve snášení veškerých urážek, veškeré potupy a stejně, tak chudoby, jak skutečné tak i duchovní (DC 98).

V závěru této meditace se pokloňme tajemství Vtělení spolu s Řehořem Naziánským. Rodí se Kristus, klanějme se mu. Z nebe sestupuje Kristus, vyjděme mu v ústrety. Kristus je na zemi, vznesme se k nebeským výšinám! Zpívejte Pánu, všechny země! Ať se raduje nebe i země, když se nebeský Pán stává obyvatelem země.