Sexualita je dobrým darem

Část XXI. kapitoly z knihy Józefa Augustyna Kde jsi Adame?


Struktura textu:


BŮH VIDĚL, ŽE VŠECHNO, CO UČINIL, JE VELMI DOBRÉ
Sexualita je darem samotného Stvořitele. Není v ní nic negativního. TŘI ROZMĚRY LIDSKÉ SEXUALITY
Člověk, i když někdy teprve po mnoha letech, se vždy cítí pokořen sexuálním jednáním, které nebylo provázeno citovou a duchovní zkušeností. PŘIJETÍ VLASTNÍ SEXUALITY
Abychom mohli dosáhnout plné integrace sexu, nezbytné jak pro zralý život, je nejprve třeba přijmout vlastní sexualitu na té úrovni rozvoje, na které se v daném životním okamžiku nachází, současně s existujícími přáními, potížemi, problémy a celým dosavadním během života.. 1. BŮH VIDĚL, ŽE VŠECHNO, CO UČINIL, JE VELMI DOBRÉ

Sexualita je darem samotného Stvořitele. Byla jím stvořena zároveň s celou lidskou přirozeností a uznána za velmi dobré dílo (Gn 1,31). Sám Stvořitel nám tedy přikazuje, abychom pohlíželi na svou sexualitu pozitivně; není v ní nic negativního, co by samo o sobě zasloužilo odsouzení. Tělo jakožto sexuální vyjadřuje povolání člověka ke vzájemnosti, to znamená k lásce a vzájemnému obdarování. Tělo tedy vybízí muže a ženu k naplnění jejich základního povolání, k plodnosti. Potřebujeme se osvobodit od pohledu, který vidí záležitosti lidské sexuality jako cosi Bohem zakázaného, cosi, co je mu třeba vykrádat za cenu hříchu; protože "ačkoli se v sexuálním životě projevuje tolik slabosti, přesto jsou pohlavní funkce samy o sobě přirozené a dobré a v patřičných podmínkách naprosto odpovídají Boží vůli" (F. Sawicki). Dar lidské sexuality je zároveň i úkolem, před nějž Stvořitel člověka staví. Přijímání tohoto daru a jeho rozvíjení od nás vyžaduje vědomý a svobodný přístup. Právě tím se naše lidská sexualita odlišuje od sexuálního pudu zvířat, neřídí se totiž pouze zákonitostmi instinktu, ale především rozumem a svobodou. Člověk utváří vlastní sexualitu s velkým úsilím sám i s pomocí druhých. Snad žádná jiná oblast lidského života se nevykazuje takovou intimitou, jako právě oblast sexuality. Proto též každý člověk utváří svůj postoj vůči sexualitě osobním způsobem, a veškerá vnější pomoc může následovat pouze na výslovné požádání. Lidskou sexualitou však vládnou určité zákonitosti vepsané do lidského nitra. Proto je také lidskou výsadou a současně povinností poznat tyto zákony a přizpůsobit se jim. Skutečné dobro a štěstí člověka zaručuje pouze takové užívání pohlavnosti, které odpovídá Božímu záměru, zákonu.