Lidská sídla představují prostorový a sociální základ života lidí a jednotlivé typy sídel vytvářejí prostor, kde se uskutečňuje řada ekonomických, sociálních i kulturních procesů, které ovlivňují chování lidí, způsob života, politické i kulturní postoje atd. Specifický význam má v tomto smyslu také forma zástavby sídel, která přímo i nepřímo ovlivňuje specifické formy ekonomických a sociálně-kulturních vazeb.

Minulost i současnost městských venkovských sídel je provázena mnohými, ne vždy jednoznačně vedenými, soudy o způsobu života, hodnotových orientacích, sociální komunikaci i typu sociálních interakcí jejich obyvatel. Každý typ sídla vytváří svébytné společenství – komunity, jejichž charakter vytváří základ pro participaci jejich členů na jejich podobě i tvářnosti.

Vývoj teoretických konceptů o vztahu mezi městem a venkovem

• Dichotomický přístup – v laickém uvažování o městu a venkovu se stále setkáme nejčastěji s tímto tzv. protikladným pojetím tj. venkov se klade proti městu.
• Koncept kontinuum město – venkov – přístup opačně laděný, jinak řečeno venkov je opožděn ve vývoji. Optimisticky se předpokládá, že venkov je možné vyrovnat městu přebudováním jeho technické, ekonomické a občanské infrastruktury.
• Koncept konvergence a divergence města s venkovem – stírají se rozdíly mezi venkovem a městem co do sňatečné a populační strategie rodin, ve vybavení jejich domácností aj. Na druhé straně zůstávají zachovány a případně se zvětšují rozdíly v jiných prvcích životního stylu.

Faktory změn postavení vesnických sídel

• počátkem sedmdesátých let nastal obrat ve filozofii řízení – řízení shora nahradilo řízení zdola;
• celospolečenské změny, zejména přechod k demokratickým principům řízení společnosti, zvýšení samostatnosti obce;
• přechod k tržnímu hospodářství – podstatné zvýšení počtu subjektů zasahujících do rozvoje vesnických sídel. Velkou roli hraje ekonomická samostatnost a odpovědnost obci při zajišťování pracovních míst;
• obě předcházející změny vyvolávají změnu další, kterou je rozpad zemědělských družstev a státních statků či jejich podstatná modifikace. Znovuzavedení některých forem zemědělské výroby, které v nedávné minulosti ve venkovském prostoru vymizely nebo hrály zcela nepodstatnou roli (rodinné hospodářství);
• pokračující vědeckotechnický rozvoj se projevuje v ČR novými přístupy – ekologizací zemědělství s jeho formou, tzv. alternativním zemědělstvím;
• zavedení nových činností do venkovského území nebo rozšíření těch, které zde existovaly v menší míře (služby, rekreace, turistika, agroturistika,..);
• v důsledku růstu cen pohonných hmot se zmenšují možnosti dojíždění za prací do měst. Dochází k výrazné redukci veřejné dopravy;
• změny životního stylu venkovského obyvatelstva, napodobování městských vzorů.