Byl to začátek první otevřené války proti globalizaci, v jejímž čele stanula indiánská povstalecká armáda EZLN (Zapatova armáda národního osvobození). Cílem EZLN je zachování půdy a práv náležících domorodým Indiánům.

Avšak bída v třetím světě má mnohem více podob. Hlavním problémem je zde negramotnost. Je známo, že chudé děti velice často žebrají na turistech nikoliv jídlo nebo peníze, ale propisovací tužky, protože nemají čím psát ve škole, tedy pokud nějakou školu mají. Gramotnost by mimo jiného pomohla snížit porodnost a stabilizovat počet obyvatel. Sex je totiž jedním z mála potěšení chudých a nezaměstnaných. Svou roli hraje také podíl zaměstnanosti obyvatelstva v zemědělství (80% – 90%). Nárůst počtu obyvatelstva je v současnosti hlavním problémem nejen třetího, ale v konečném důsledku i celého světa.

Chudoby a negramotnosti využívají nejvíce právě nadnárodní společnosti, jako je tomu v uvedené Etiopii. Vlády rozvojových zemí jsou většinou slabé nebo zkorumpované, než aby společnostem dokázaly čelit. Právě negramotnost je toho hlavní příčinou. Pak totiž z politického hlediska fungují tyto státy na principu rčení „Jednooký mezi slepými králem.“ Podaří-li se dosadit schopnou vládu, většinou stejně není schopná napravit problémy způsobené předešlými vládami. Rozvojové státy se také stávají stále více zadlužené díky půjčkám poskytovaným především Světovou bankou. Upadají do stále větší chudoby a „tam, kde se nejvíce hroutí životní úroveň“, píše Erazim Kohák, „můžeme počítat s občanskou válkou. Tam totiž je nejvíce třeba fanatismu, aby lidé zapomněli na hlad, marnost a beznaděj.“ Těchto válek pak využívají, jak již bylo řečeno, nadnárodní zbrojařské firmy. Mimochodem do zbrojního průmyslu se ročně investuje okolo 700 mld USD, přičemž většina je tvořena státními investicemi, tedy tím, co se vybere na daních.

2. Důsledky pro životní prostředí
V roce 1992 se v Rio de Jeaneiru konal Summit Země, Konference OSN o životním prostředí. Jednalo se zde o krocích, které by měly být učiněny v rámci zachování života na zemi. Současný ekonomický model byl prohlášen za neudržitelný. Když OSN po pěti letech v New Yorku hodnotilo, k čemu se od konference z Ria dospělo, řečníci se shodli na tom, že vládám se nejen nepodařilo dosáhnout cílů, které byly v Riu vytyčeny, ale že se situace ještě více zhoršuje.