Tak se například mohlo stát, že amazonskými pralesy vede od Tichého k Atlantickému oceánu dálnice, jejíž jedinou funkcí bylo sloužit japonskému trhu. Není těžké uhodnout co si vyžádala její výstavba, kolik tisíců kilometrů čtverečních pralesa padlo, a kolik domorodých obyvatel přišlo o své domovy. Většina teď žije ve slumech. Podél dálnice samozřejmě začnou vznikat nová města a tím budou ještě více devastovat původní ekosystémy.

Dalším problémem je výživa vepřů a otázka potravin vůbec. Na 1 kg masa připadne přibližně 50 kg potravy rostlinného původu. Tu je třeba někde vypěstovat. Za tímto účelem bylo již vykáceno mnoho lesů. Ve Velké Británii zaujímají lesy necelých 10% celkového povrchu země. V rámci globalizace se dnes hojně využívá dovážení krmiva z jižních krajů. Pro Evropu je to především krmivo z Egypta, ale také geneticky mutovaná soja z USA. Ze 40 nejchudších zemí světa jich 36 dodává potraviny do USA. Miliony akrů té nejlepší půdy v chudých zemí je využíváno pro exportní produkty jako jsou tabák, káva, čaj ad.

Ke kácení lesů dále přispívá výroba papíru. Firma McDonnald na obalech svých produktů píše, že je vyroben z recyklovaného papíru. Recyklovaný papír zde však tvoří jen několik procent a k výrobě nového spotřebuje 800 km2 ročně.Nadnárodní dřevařské firmy neváhají využívat i těch nejvzácnějších pralesů v Chile k těžbě, přestože na jednom hektaru pralesa je větší druhové bohatství než by dokázaly sestavit během několika desetiletí všechny genetické laboratoře světa. Především díky tomu tak každý den vyhyne a nenávratně zmizí z planety přes 50 živočišných druhů.

Co z toho vyplývá?
Každý produkt s sebou nese tzv. ekologický tlumok (ET). Má za úkol vysvětlovat „materiálovou intenzitu na jednotky poskytnutých služeb, tedy množství materiálu, sečtené během celého životního cyklu výrobku a vztažené konečně na celou službu“. Jeden z nejtěžších tlumoků nese zlatý prsten. Na 10g zlata se přemístilo 3,5 tuny hmoty. Tlumok hnědého uhlí je desetkrát těžší než kolik váží samotné vytěžené uhlí, přičemž jeho nezanedbatelnou součástí je i CO2. Pokud by měl být tlumok, který by zahrnoval i náklady na odčinění škod způsobených životnímu prostředí, započítáván do ceny samotného produktu, stál by například benzín osmkrát tolik co dnes. Tím by se však radikálně snížila celková spotřeba produktů a na to by doplatili jejích výrobci, dodavatelé, prodejci atd., proto se o ET nehovoří.

Již několikrát jsem se zmínil o tom, že pro nadnárodní společnosti je ekonomicky velmi výhodné využívat států, které nekladou příliš velké nároky na dodržování někdy i celosvětově platných zákonů.