Je těžké někoho přesvědčit o výhodách obnovitelných zdrojů, má-li za sebou 40 let opěvování jaderných elektráren a budování uhelných. Také automobilová doprava je stále upřednostňována před hromadnou. U nás je poslední novinkou výstavba dálnice D8, která je stavěna především kvůli umocnění kamionové dopravy u nás a přes naše území. A tak státy dále investují za přispění nadnárodních bank do nesmyslných, prostředí škodlivých a nikoliv potřebných, ale vylobbovaných projektů. K tomu, aby byly prosazovány pouze smysluplné a prostředí co nejméně škodlivé projekty, by bylo třeba vytvoření a především dodržování zákonů. Je opravdu velmi nešťastné, skládají-li se organizace jako WTO pouze z odborníků na volný obchod. Jejich rozhodnutí o pravomocích firem má totiž dalekosáhlé dopady. Nejde při nich jen o obchod, ale též o pravomoci států, práva lidí a o životní prostředí.

Závěr
Exrémně bohatým přinesla globalizace další příležitosti ještě rychleji vydělávat peníze. Tito lidé využili nejnovější technologie k tomu, aby nevídanou rychlostí přesouvali kolem zeměkoule obrovské částky peněz a spekulovali ještě uspěšněji. Na život chudých nemá tato technologie bohužel žádnývliv. Globalizace je vlastně paradox. Zatimco velmi malému množství je ohromně prospěšná, dvě třetiny světové populace vynechává či marginalizuje.

Tak mluví o globalizaci John Kavanagh z Washington Institute of Policy Research. Přesto však je globalizace teprve ve svých počátcích. Co ještě vezme nebo přinese se málokdo odvažuje hádat. Mnozí proto, aby v budoucnu nevypadali jako hlupci, jiní o tom raději nechtějí přemýšlet. Pravdou však je, že valná většina optimistických odhadů ohledně budoucnosti vychází z řad těch, kteří jsou dnes přímými účastníky globalizace (finančníci, velkopodnikatelé, makléři, někdy i politici). Naopak negativně ji hodnotí ti, kterých se bezprostředně týká (obyvatelé jednotlivých zemí), ale především ti kdo se tímto tématem zabývají v celé jeho šíři se všemi jeho důsledky.

Hlavním pilířem současného vývoje globalizace je volný (co nejvolnější) obchod. Ani v teorii se však nepraví, že by měl být tím nejlepším. Může jím prý být pouze „za určitých předpokladů“. Jedním z nich je například správné fungování cenového mechanismu. Současné ceny však vůbec neodrážejí všechny výrobní náklady (včetně lidské práce) ale ani náklady na obnovení způsobených škod.

Aby se přenesla správa globálního směřování z rukou „obchodníků“ do rukou většiny lidí, bylo by zapotřebí ustanovení jakési globální vlády. Mohla by to být organizace podobná OSN nebo sama OSN, avšak od základů přebudovaná.