Bauman, „které čas a prostor prakticky odstraňují, nepotřebují mnoho času, aby prostor oloupily.“ To se týče jak dopravních tak telekomunikačních prostředků. Kdo má internet, má obrazně řečeno svět na dosah ruky. Kdo má dost peněz, má ho na dosah ruky doslova - může si zaplatit výstup na Mt. Everest, projížďku Saharou, vyřídit si obchodní záležitosti ve Frankfurtu a večer může být opět doma v Bostonu na večeři. Jestliže se jedni stávají takto svobodnými, rostoucí většina je pevněji a pevněji připoutávána k jednomu místu. Důvodem může být časově náročné zaměstnání, nedostatečné nebo žádné vzdělání nebo jiné sociální nedostatky. Jejich domovy, tím že často nejsou dobrovolnými, ale místy, které je pro ně prakticky nemožné opustit, se stávají spíše vězeními.

„Válka severu a jihu“
Západní svět žije v jakémsi informačním vakuu. Internet umožňuje sice získávat informace prakticky o čemkoliv, většina lidí si však vystačí s tím, co jim během půl hodiny odříkají hlasatelé večerních zpráv. Je potom lehčí manipulovat s jejich míněním ať už se týká čehokoli. Je tak možné, jako tomu bude na letošní výstavě EXPO 2000 v Německu, hovořit o krásách mexické přírody a lákat turisty na památky mayských civilizací. Pravda o tom, co se děje v současnosti s potomky mayských Indiánů*, může být proto uložena k ledu. A tak tam bude ležet až do doby, než se nějaký otužilec odváží ji opět vyzdvihnout na světlo boží. Díky tomuto systému je pro obyvatele západního světa vžitá také představa, že chudoba znamená především hlad. Tak to také prezentují média. V Etiopii a přilehlých zemích se očekává nová vlna hladomoru, jemuž má padnout za oběť více než milion lidí. Západní svět a organizace jako je OSN tomu budou jen přihlížet. Jedním z důvodů, proč je v Etiopii taková bída je, že 50% státního rozpočtu je věnováno na zbrojení. Na tom vydělávají nadnárodní zbrojařské společnosti, především z USA.

* V Mexiku se díky dohodě NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu), jejímiž aktéry jsou USA, Kanada a Mexiko, podařilo mimo jiné zrušit dvacátý sedmý článek mexické ústavy. Ten umožňoval právo na obecní vlastnictví půdy, což samozřejmě odporuje potřebám nadnárodních firem. Bylo například zrušeno omezení pro zahraniční vlastníky vlastnit maximálně 49% podíl v obchodní společnosti. Také byla zrušena opatření omezující dovoz amerického obilí, a zchudly programy na podporu drobného rolnictva. To mělo za následek vyhnání lidí z půdy do slumů na okrajích měst při hranicích se Spojenými státy. Mexičtí Indiáni, kteří začali přicházet o svá území, na kterých žili zemědělským způsobem života, se 1.1.1994 postavili na odpor mexické vládě.